V Dolním Újezdě u Litomyšle mají celou sbírku umění. Malá obec se pyšní 32 sochami
Dolní Újezd v Pardubickém kraji oslavil letos 850 let od první zmínky. Obec, která leží nedaleko Litomyšle, má bohatou historii i současnost. Byla a stále je místem inspirace řady umělců. Například sochařských děl mají v nevelké obci celkem 32.
Nejstarší sochu představuje pískovcové barokní sousoší Panny Marie s Ježíškem. Nelze ho přehlédnout, protože stojí u hlavní silnice z Litomyšle do Proseče při odbočce na Poličku. A tak se i řidiči projíždějící kolem mohou kochat nádherným kouskem z dílny slavného rodu východočeských sochařů Pacáků.
Socha vznikla na zakázku Růžencového bratrstva a stala se na několik desítek let cílem poutníků a obecních procesí. A to až do doby, kdy roku 1783 císař Josef II. Růžencové bratrstvo zrušil. Tradici poutí obnovili znovu ve 20. letech minulého století. A nepřerušila ho ani válka, konec nastal až po roce 1948, kdy tehdy nastupující režim všechny poutě zakázal.
Pomník selského povstání
O několik desítek metrů dál na historické návsi, která svou podobou může plně konkurovat památkovým rezervacím řady měst, stojí největší a nejmohutnější socha v Dolním Újezdě. Jde o Pomník selského povstání na Litomyšlsku v roce 1680, kterému místní říkají jednoduše Pakosta podle jednoho z popravených vůdců, mlynáře z vedlejšího Horního Újezda Lukáše Pakosty.
Pomník selského povstání plánovali v Dolním Újezdě postavit mnoho let před jeho skutečnou realizací. Povedlo se to ale až doslova v předvečer první světové války, 14. července 1914, kdy sochařské dílo slavnostně odhalili. Aktu se prý zúčastnilo na 15 tisíc lidí.
Pomník pochází z dílny slavných pražských sochařů. Vznikl podle návrhu Jana Štursy a vytesal ho Otakar Velinský. Selský vzdor znázorňuje svalnatá mužská postava na monumentálním kubistickém podstavci. Socha se rozzlobeně otáčí k Litomyšli a na podstavci u jejích nohou leží v rozích hlavy čtyř popravených vůdců povstání.
Dolní Újezd ozdobili i současníci
V Dolním Újezdě ale můžete narazit také na aktuální tvorbu. Obec je téměř galerií děl akademického sochaře Stanislava Malého, který v dolnoújezdském kostele začal tvořit už v 70. letech. Tak trochu na zapřenou a potajmu, s podporou tehdejšího faráře Josefa Čiháka, protože sakrálním sochám totalitní režim rozhodně nepřál.
Farář Čihák byl velkým podporovatelem umění. Například část peněz, které získal jako odškodné za perzekuce za minulého režimu, daroval na vybudování meditačního a relaxačního místa u kostela, na místě starého hřbitova. Vznikl tak nádherný parčík s Křížovou cestou. Čtrnáct kamenných křížů navrhla akademická malířka z nedalekého Osíka Ludmila Jandová.
Svou stopu v Dolním Újezdě zanechal ještě slavnější umělec Olbram Zoubek, jehož sochy nezaměnitelného rukopisu si všimne každý, kdo vstoupí na místní hřbitov. Jde o působivou náhrobní plastiku dívky se zlatými vlasy ve zlacené říze v mírně nadživotní velikosti. Pravděpodobně symbolizuje duši, která právě opouští tělo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Škody budou v řádech stovek milionů. Čekáme, jak dopadne poslední mrazivá noc, říká prezident vinařů
-
Ministryně pro vědu a výzkum Langšádlová končí. ‚Neměla jsem lajky,‘ vysvětluje svůj odchod
-
Dluh narůstá, ale společnost nemá žádné příjmy. Likvidátor firmy Salia Group navrhuje její konkurz
-
Analytik o průzkumu: Překvapil mě nárůst stran mimo Sněmovnu. Možná zažívají renesanci