V jihočeských Kladrubech najdete kus orientu. V zámecké zdi je zasazený čínský drak

18. květen 2018
Česko – země neznámá

Kladruby na Strakonicku jsou typickou českou vesničkou. Něco přes 150 obyvatel, v centru obce zámeček a za humny na vršku poutní kaple. Zámecký park se po letech zanedbané péče opět postupně kultivuje. Přitom v době své největší slávy musel na místní působit jako z jiného světa. Byly v něm klikaté vodoteče, můstky, ostrůvky, vodopád, altán s bambusovou střechou a také čínský drak.

Kladrubský zámeček vlastnil od začátku 19. století do poloviny 20. století rytířský rod Tascheků. Jeden z jeho členů, Karl Taschek, vstoupil do služeb rakousko-uherské diplomacie. Díky tomu pobýval v Číně a po svém návratu domů se rozhodl přetvořit kladrubský zámecký park v nefalšovanou orientální zahradu.

A tak se vedle typického českého barokního šlechtického sídla rozkládala čtyřhektarová plocha, připomínající buddhistickou chrámovou zahradu. Klikaté cestičky, neméně klikaté vodoteče s vodopádem, altánek z bambusu a uprostřed romantické zbytky středověké vodní tvrze, dostavěné do bizarní podobenky zámeckého pána jeho paní. A také zmíněný kus zámecké zdi ve tvaru čínského draka.

„Hlava draka, vystupující z té zdi, byla původně dřevěná. A co bylo opravdu vzácné, to bylo dračí oko, které bylo do hlavy vsazené coby vybroušené sklo. Takže když svítilo sluníčko, tak bylo vidět i zdálky, ze širokého okolí,“ popisuje starosta Kladrub Bohumil Linhart nad dobovou fotografií. Po druhé světové válce byla rodina majitelů z Kladrub vystěhována a celý areál přestal být udržovaný.

Čínský drak odděluje zámecký park od sousedního pole

V současnosti je zámek a park majetkem obce, v zámku sídlí obecní úřad, který se snaží areál proměnit do jeho původní krásy. Byl opraven čínský drak, odstraňují se náletové dřeviny a obnovují cesty v parku, plánuje se rovněž nová výstavba altánku. „Při renovaci zámecké zahrady byla dračí hlava obnovena, je ovšem vyvedena v kovové podobě. A chybí jí bohužel i to skleněné vybroušené oko,“ říká Bohumil Linhart.

Zahrada je pro veřejnost volně přístupná. I když její rekonstrukce není ještě dokončená, má jedinečnou atmosféru a rozhodně stojí za návštěvu.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.