V jihočeských Kladrubech najdete kus orientu. V zámecké zdi je zasazený čínský drak
Kladruby na Strakonicku jsou typickou českou vesničkou. Něco přes 150 obyvatel, v centru obce zámeček a za humny na vršku poutní kaple. Zámecký park se po letech zanedbané péče opět postupně kultivuje. Přitom v době své největší slávy musel na místní působit jako z jiného světa. Byly v něm klikaté vodoteče, můstky, ostrůvky, vodopád, altán s bambusovou střechou a také čínský drak.
Kladrubský zámeček vlastnil od začátku 19. století do poloviny 20. století rytířský rod Tascheků. Jeden z jeho členů, Karl Taschek, vstoupil do služeb rakousko-uherské diplomacie. Díky tomu pobýval v Číně a po svém návratu domů se rozhodl přetvořit kladrubský zámecký park v nefalšovanou orientální zahradu.
A tak se vedle typického českého barokního šlechtického sídla rozkládala čtyřhektarová plocha, připomínající buddhistickou chrámovou zahradu. Klikaté cestičky, neméně klikaté vodoteče s vodopádem, altánek z bambusu a uprostřed romantické zbytky středověké vodní tvrze, dostavěné do bizarní podobenky zámeckého pána jeho paní. A také zmíněný kus zámecké zdi ve tvaru čínského draka.
„Hlava draka, vystupující z té zdi, byla původně dřevěná. A co bylo opravdu vzácné, to bylo dračí oko, které bylo do hlavy vsazené coby vybroušené sklo. Takže když svítilo sluníčko, tak bylo vidět i zdálky, ze širokého okolí,“ popisuje starosta Kladrub Bohumil Linhart nad dobovou fotografií. Po druhé světové válce byla rodina majitelů z Kladrub vystěhována a celý areál přestal být udržovaný.
V současnosti je zámek a park majetkem obce, v zámku sídlí obecní úřad, který se snaží areál proměnit do jeho původní krásy. Byl opraven čínský drak, odstraňují se náletové dřeviny a obnovují cesty v parku, plánuje se rovněž nová výstavba altánku. „Při renovaci zámecké zahrady byla dračí hlava obnovena, je ovšem vyvedena v kovové podobě. A chybí jí bohužel i to skleněné vybroušené oko,“ říká Bohumil Linhart.
Zahrada je pro veřejnost volně přístupná. I když její rekonstrukce není ještě dokončená, má jedinečnou atmosféru a rozhodně stojí za návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Putin jako náborář. V Estonsku roste zájem o obrannou ligu, co má i kyberjednotku
-
Škody budou v řádech stovek milionů. Čekáme, jak dopadne poslední mrazivá noc, říká prezident vinařů
-
Inspekce obvinila opilého policistu a jeho partnerku po incidentu v baru, kde napadli několik dívek
-
Ministryně pro vědu a výzkum Langšádlová končí. ‚Neměla jsem lajky,‘ vysvětluje svůj odchod