V Konecchlumí uvidíte netradiční křížovou cestu. A také lva střežícího českou korunu

28. březen 2018
Česko – země neznámá

Vysoko ve stráni nad obcí Konecchlumí na Jičínsku, kousek za kostelem svatého Petra a Pavla, stojí památník v podobě lva na kamenném podstavci. V předních tlapách drží královskou korunu. Připomíná Viléma Konecchlumského z Konecchlumí a na Spyticích, který byl mezi 27 českými pány popravenými po Bílé Hoře na Staroměstském náměstí.

Pozoruhodný je také samotný barokní kostel, který ukrývá neobvyklý cyklus obrazů křížové cesty od Vladimíra Komárka. Kostel vznikl v letech 1728 až 1729 Donatem Theodorem Morazzim na místě původní gotické svatyně ze 14. století.

„Kostel měl původně stát na místě řečeném Svatoboří mezi Konecchlumím, Kamenicí a Vojicemi, protože farníkům se nechtělo chodit do kopce. K jeho současné poloze se proto váže pověst. Když na Svatoboří dovezli kámen na stavbu, přijeli v noci bílí koně, kámen se sám naložil a zase sám složil právě tady, nad Konecchlumím. Když se to takto stalo třikrát, bylo rozhodnuto, že právě tady je svaté místo, na kterém bude kostel stát, že je to boží znamení,“ vypráví Eva Lánská, která už téměř dvacet let provází kostelem sv. Petra a Pavla.

Na Velký pátek 31. března 2002 byl v kostele slavnostně odhalen cyklus obrazů křížové cesty, který malíř Vladimír Komárek velkoryse kostelu daroval. „Vznikl tak i prostor pro přátele a obdivovatele díla Vladimíra Komárka, pro kterého byl soubor obrazů završením jeho životní pouti. A zájem o ně byl tak velký, že jsme se v obci rozhodli, že umožníme prohlídky. Důležité ale je, aby se lidé ohlásili předem, kontakt najdou na stránkách obce Konecchlumí,“ upozorňuje průvodkyně s tím, že k sousední mohyle Viléma Konecchlumského se dostanete kdykoliv.

Lev hlídá českou královskou korunu

Ve stráni nad kostelem ve výšce 419 metrů nad mořem stojí další dominanta Konecchlumí: mohyla připomínající nejslavnějšího místního rodáka, rytíře Viléma Konecchlumského z Konecchlumí, který patřil mezi 27 popravených českých pánů. Od počátku 16. století až do bitvy na Bílé Hoře zde rod Konecchlumských vlastnil tvrz a statky.

Kamenná mohyla ve tvaru komolého jehlanu se správcem české koruny

Vilém se zúčastnil stavovského povstání, stal se komisařem při výpravě vojska z chrudimského a čáslavského kraje, podepsal konfederaci a vyjednával se Slezany o spojenectví. Na popraviště na Staroměstském náměstí prý vstoupil jako kmet se slovy: „Půjdu, abych umřel, a nevím proč. Pane Ježíši Kriste, který jsi nevinně pro hříchy naše umřel, dejž mi umříti smrtí lidí spravedlivých a přijmi duši mou v tvé svaté ruce.“

V roce 1906 vznikla v Konecchlumí myšlenka postavit v obci mohylu na památku tohoto statečného rytíře. Stavěl ji J. Kozák z Lužan, sochařskou práci provedl Oldřich Jedlička z Vojic podle modelu pražského sochaře, rodáka z Chomutiček, Václava Antoše. Památník má podobu vysokého soklu, na jehož vrcholu leží socha lva.

Slavnostní odhalení proběhlo 14. července 1907 za účasti politika Václava Klofáče, který řekl: „Památku Viléma Konecchlumského z Konecchlumí uctíme nejlépe, zařídíme-li své skutky a činy po jeho způsobu. Mohyla konecchlumská ať nám zároveň slouží jako památník svobody a státní samostatnosti.“

Jedno z pohledových míst od kostela sv. Petra a Pavla v Konecchlumí

Ležící lev je vysoký 2,4 metru, v předních tlapách má královskou korunu, kterou důstojně střeží, podstavec pod ním je 5 metrů vysoký a 2 metry hluboký. V roce 2002 byla u příležitosti stého výročí postavení mohyly v její blízkosti zasazena pamětní lípa.

Pokud si naplánujete výlet do obce, jejíž název je odvozený z geografické polohy na západním konci táhlého pásu Chlumů, tak u obou konecchlumských památných míst, jak u kostela sv. Petra a Pavla, tak i u „lví“ mohyly, najdete kromě poučení také krásný rozhled do nečekaně otevřené krajiny s výhledem na nejbližší a vzdálenější krajinné dominanty, například na Ještěd.

autor: VaW
Spustit audio