V lázeňském parku v Konstantinových Lázních najdete sochařskou galerii pod širým nebem
Konstantinovy Lázně v západních Čechách jsou útočištěm lidí s nemocným srdcem a pohybovým ústrojím. Kromě léčivých vřídel tu návštěvníci najdou rozlehlý upravený park, ve kterém přes dvacet let jako houby po dešti rostou sochy všech možných tvarů i materiálů. Výsledkem několika sochařských sympózii je jedna z největších sochařských galerií pod širým nebem u nás.
Sochy jsou rozmístěné na ploše dvaceti hektarů. Park je protkaný řadou stezek, které jsou doslova lemovány sochami. Některé sochy vytvořené ze dřeva se už přirozeně rozpadly. Ty z kamene zde ale budou ještě hodně dlouho. A co bývá motivem sympózií? Například Víru v uzdravení. Sochy tak často představují různě ztvárněné srdce. Anebo mají náboženské a duchovní motivy. Jsou tu ale i postavy, hlavolamy nebo dovádivé sochařské experimenty.
Maskotem nebo symbolem lázní je socha pána ve fraku s cylindrem a deštníkem. Původně byla i tato socha dřevěná. Časem ale vzala za své, a tak je nový švihák lázeňský odlitý z umělého kamene. V parku byste ho ale hledali marně. Zdobí náměstí Konstantinových Lázní nedaleko fontány. Autorem sochy je akademický malíř Jaroslav Šindelář.
Ale zpátky do parku. Kromě soch zde najdete také jeden unikát na poli minerálních vod. Vyvěrá zde minerálka s nejvyšším obsahem kysličníku, tedy oxidu uhličitého ze všech pramenů u nás. Ochutnat ji můžete uprostřed parku v pavilonu Prusíkova pramene.
Minerální voda léčí tělo, sochy zase duši, nebo chcete-li psychiku pacientů. A ty potěší i oko všech návštěvníků, kteří zavítají do malebného lázeňského městečka na západě Čech na Tachovsku jménem Konstantinovy Lázně.
A proč vlastně Konstantinovy Lázně? Původně tady na léčivých pramenech založili lázně sedláci z vedlejší Nové Vsi roku 1803. Tak se také po nějaký čas lázně jmenovaly. Nová Ves. Později koupil lázně spolu s okolním panstvím kníže Konstantin z Löwensteinu a od té doby jezdí lázeňští hosté do Konstantinových Lázní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka