V Libčevsi na Lounsku svítí slunce bez ohledu na počasí. A to dokonce i v noci

Na skalní stěně v místní části Hnojnice můžete napočítat asi 15 sluncí větších, některá dosahují svými paprsky průměru až metr, a pak desítky drobných, která „svítí“ jen na několika centimetrech.

Tento geologický jev je unikátní nejen na území naší republiky, ale i v rámci Evropy a možná i celého světa. A přestože je už notně starý, jeho vznik se předpokládá v období třetihor, lidským očím se zjevil teprve v 50. letech minulého století.

Odborníci jev vykládají jako důsledek vulkanické činnosti. Tehdy došlo k sopečnému výbuchu, k explozi sopečných plynů – ovšem bez výronu lávy. A do vzniklého kráteru zpět napadal jak sopečný popel, tak vyvržené úlomky jílu. A příroda začala kouzlit: složení jílu a popela bylo odlišné, odlišná byla i rychlost jejich chladnutí, a tak vznikly pukliny rozbíhající se do všech stran jako sluneční paprsky.

Chráněné území|foto: Stanislava Brádlová

Zajímavý geologický úkaz objevil roku 1953 geolog Miroslav Malkovský v lomu, kde se těžil kámen využívaný v nedaleké cihelně k vylepšení kvality cihlářské hlíny. Brzy bylo území prohlášeno za chráněné a od roku 1992 je národní přírodní památkou.

U kamenných sluncí najdete i žijící poklady

U kamenných sluncí se vyskytuje i zajímavý porost, rostou zde poměrně vzácné rostliny, například stepní tráva kavyl Ivanův, len rakouský, kozince, bělozářka liliovitá, modřenec tenkokvětý a další.

Na ně pak navazuje zde žijící hmyz. V létě se můžete kochat křehkou krásou motýlů modrásků nebo objevíte vzácné brouky: různé druhy střevlíků nebo majky. A aby se tyto přírodní poklady zachovaly, musí se jejich přirozenému prostředí věnovat náležitá péče. Odbornou radou pomáhá Chráněná krajinná oblast České Středohoří, práci zajišťují místní obyvatelé.

Chráněné vrby|foto: Stanislava Brádlová

Tráva se pravidelně seká, a jak s úsměvem poznamenává libčeveský starosta Tomáš Ekrt, děje se tak na radu odborníků po etapách, aby se brouci vždy měli kam uchýlit. Taky je potřeba chránit stařičké vrby, které jsou důležité pro některé druhy hmyzu.

Území kamenných sluncí je dostupné ze silnice č. 249 vedoucí z Libčevsi do Libochovic. A když už budete u sluncí, zajeďte si zhruba pět kilometrů do centra obce Libčeves. Na návsi stojí kostel z první třetiny 13. století s patrnými románskými prvky. Naproti pak Obecní úřad na místě původní tvrze, o níž je první písemná zmínka už z roku 1295. Odtud vedly podzemní chodby jak ke kostelu, tak ke vzdálenějšímu a později budovanému lobkovickému zámku.

Národní přírodní památka Kamenná slunce

Kamenná slunce u obce Staré