V litoměřickém podzemí byla nacistická továrna i sklad nebezpečného odpadu

19. květen 2015
Česko – země neznámá

Při procházce po litoměřickém Mírovém náměstí nikoho ani nenapadne, že má pod nohama několik kilometrů dlouhou síť chodeb, která místy tvoří až tři podlaží. Měšťané si je pod svými domy hloubili jako prostory pro skladování obilí a vína. V době nebezpečí sloužily i jako úkryt. Nedávno se část těchto sklepů přímo pod radnicí proměnila v zajímavou expozici věnovanou nedaleké podzemní továrně Richard.

Už koncem 19. století sloužil vrch Bídnice u Litoměřic jako zdroj vápence, důležité suroviny pro stavebnictví. Nejenže se tu vápenec těžil, ale také se rovnou zpracovával na vápno. Při těžbě důlním způsobem vznikala postupně hustá spleť chodeb a odtěžených prostor. Odhadem mají zdejší chodby délku několika desítek kilometrů. O způsobu těžby i zpracování vypráví první část expozice s názvem Důl Richard v proměnách času.

Nejtemnějším obdobím byla druhá světová válka

V roce 1943 se začalo nacistické Německo rozhlížet po vhodných prostorách pro přemístění válečného průmyslu. Nálety spojeneckých vojsk tuto výrobu ohrožovaly a ničily. K vytipovaným místům patřilo i podzemí vrchu Bídnice u Litoměřic.

Detail

Na budování vlastních prostor a později i na samotné výrobě se podíleli vězni z litoměřického koncentračního tábora i nuceně nasazení dělníci. Za dva roky lágrem prošlo na 18 tisíc lidí, čtyři a půl tisíce jich přitom zemřelo. Vyráběly se tu zejména motory pro tanky Panther a pro stíhače tanků.

V roce 1963 bylo rozhodnuto o tom, že budou podzemní prostory využity jako úložiště radioaktivního odpadu z nemocnic, výzkumných pracovišť a podobně. Odpad je ve stolitrových sudech zalitý betonem. Ty se pak ukládají do komor, které jsou po naplnění opět zality betonem. Prostory jsou monitorovány a za více než 50 let provozu nebyl zaznamenán žádný únik.

V některých chodbách se propadly stropy

Nářadí

Problematické jsou chodby a prostory, které nejsou využívány. V některých z nich se zbortily stropy a vzhledem k nebezpečí úrazu bylo nakonec podzemí pro veřejnost kompletně uzavřeno.

Na internetu si můžete dopřát alespoň částečnou virtuální prohlídku. A představu o historii i současnosti podzemních prostor dolu Richard si můžete udělat v nově upravené expozici Důl Richard v proměnách času. Najdete ji ve středověkých sklepeních přímo pod litoměřickou radnicí a zdejším informačním centrem.

Její závěr tvoří odvážný pohled do budoucnosti – práce mladého architekta Filipa Landy řeší jednak možnost částečného zpřístupnění podzemí, jednak i památník obětem. Krásná je i myšlenka Sadu smíření, kde by každá oběť měla mít svůj strom.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d778.128108327376!2d14.131453399999998!3d50.5335421!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47097f0cadeef62f%3A0x2934ee833dda0969!2zTcOtcm92w6kgbsOhbS4gMTUvNywgNDEyIDAxIExpdG9txJvFmWljZQ!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1432025986786" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio