V Poběžovicích mají kamennou japonskou zahradu. A může za to láska

9. březen 2017
Česko – země neznámá

V Poběžovicích na Domažlicku na západě Čech mají kamennou japonskou zahradu. Postavili ji tam japonští architekti ve spolupráci s místními obyvateli. Ovšem ne proto, aby měly Poběžovice něco extra. Město má totiž s Japonskem společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Na sklonku 19. století se Jindřich Coudenhove-Kalergi coby tehdejší majitel poběžovického zámku a diplomat v Japonsku zamiloval. Ani rozdílné kontinenty a kulturní prostředí nemohly zabránit společnému životu mladé Japonky Mitsuko a hraběte Jindřicha.

Dvě děti se jim narodily ještě v Japonsku, pak všichni společně cestovali po světě, až se usadili v Poběžovicích. Pro mladou Japonku šlo o velkou změnu i oběť. Mimo jiné musela přijmout křesťanství, jinak by si ji Jindřich nemohl vzít. Mitsuko to udělala a na poběžovickém panství se jim narodilo dalších pět dětí.

Další vývoj v Evropě pro jejich potomky nebyl příliš šťastný. Blížila se druhá světová válka, holokaust i Vítězný únor. Rod se rozletěl do všech koutů světa. Poběžovický zámek dlouhá desetiletí sloužil jako ubikace pro pohraniční vojáky. Tomu také odpovídal jeho stav, až mu v 80. letech dokonce hrozila demolice.

Zámek je dnes v majetku města, které dělá všechno pro jeho záchranu. A v roce 2015 se místním lidem ve spolupráci s japonskými architekty a potomky hraběnky Mitsuko podařilo zhmotnit připomínku slavné česko-japonské historie Poběžovic v podobě výstavby tradiční japonské kamenné zahrady.

Poslední panovnicí v Poběžovicích měli japonské kořeny

Zen zahrada míru

Kamenná japonská zahrada v Poběžovicích dnes připomíná nejen Japonku Mitsuko Aoyama Coudenhove-Kalergi a její rodinu, ale symbolizuje také klid, relaxaci a smíření mezi národy. Zahradu vytvořil tým nejlepších japonských architektů a umělců.

Podle nich místo nadohled od poběžovického zámku koresponduje s harmonií domova, kde rodina Coudenhove-Kalergi prožívala společné radostné chvíle.

Se zahradou pomáhali i místní občané, kteří se prý při komunikaci s Japonci dorozumívali hlavně rukama a nohama. Společné dílo se ale přesto podařilo. Jednotlivé kameny pocházejí z nedalekého okolí a jejich výběr prováděli japonští mistři.

Zahradě vévodí žulová lampa coby symbol věčnosti

Celkem 20 kamenů není nijak označených, i když představují jednotlivé členy slavné rodiny. Uprostřed zahrady mezi nimi vyčnívá žulová lampa. Reprezentuje věčné světlo a naději. Poselství a přání, které snad mají společné všechny národy světa.

autor: Pavel Halla
Spustit audio