V srdci Krkonoš stojí údajně nejvýše položený evangelický kostel v zemi
Jednu z nejpůvabnějších kulturních památek v Krkonoších představuje secesní evangelický kostel na rozhraní Strážného a Horních Herlíkovic. V roce 1904 ho nechali postavit místní luteráni. Jejich rozhodnutí souviselo s hnutím „Pryč od Říma“. Dnes slouží jako kazatelna evangelického sboru ve Vrchlabí, příležitostně ho využívají hosté nedalekého Horského domova a stal se i oblíbeným místem pro romantické svatby nebo duchovní koncerty.
Herlíkovice, dnes rekreační osada obce Strážné, se pod názvem Hackelsdorf připomíná poprvé roku 1627. Tehdy se tam těžila železná ruda a kácelo dřevo pro hutě v sousedním Vrchlabí.
„Vznik zdejší evangelické obce souvisí s hnutím Los von Rom, Pryč od Říma, které propagovalo luterství. V tehdy prakticky výhradně německojazyčné obci našlo hnutí velkou odezvu. Hlavním propagátorem odchodu od katolické církve byl hostinský a pozdější starosta Franz Erben, který agitoval hlavně ve své hospodě U slunce, na místě, kde dnes stojí Horský domov. Evangelíků bylo brzy v obci až patnáct procent,“ přibližuje tehdejší hnutí Jiří Louda, historik Krkonošského muzea Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí.
Na stavbu přispěli souvěrci i vrchlabští průmyslníci
Franz Erben nezůstal jen u organizace, ale šel příkladem a věnoval pozemek na stavbu plánovaného kostela. Peníze měla poskytnout sbírka uspořádaná jednak mezi místními evangelíky, jednak dotovaná souvěrci z okolí. Štědří byli zejména vrchlabští průmyslníci. Bez výrazné pomoci německého podpůrného Gustav-Adolfského spolku by ale stavba vzniknout nemohla.
„Realizace se chopilo sdružení dvou vrchlabských stavitelů Viktora Krauseho a Kleofase Hollmanna. Ti nejspíš stavěli podle plánů drážďanských architektů Schillinga a Gräbnera. Kostelík byl s velkou slávou vysvěcen 2. června 1904. A pravděpodobně jde o nejvýše položenou protestantskou modlitebnu v zemi,“ míní Jiří Louda a dodává, že po roce 1945 vystřídali odsunuté luterány příslušníci Českobratrské církve evangelické. První česká bohoslužba se tam sloužila v červenci 1948.
K zásadní rekonstrukci památky došlo v osmdesátých letech minulého století podle projektu architekta Jiřího Veselého a výtvarného návrhu jeho manželky Barbory.
Místo zvonů je ve věži netradiční modlitebna
Kostelík byl nejen opraven, ale interiér získal úplně novou a výtvarně hodnotnou vnitřní výbavu, která citlivě kombinuje soudobé trendy se secesními prvky. „Co se stalo s původním luterským oltářem, nevíme. Našli jsme tu možná oltářní obraz, zřejmě z padesátých let minulého století. Je na něm ukřižovaný Ježíš, ale není to klasická pieta s typickou skupinkou lidí pod křížem, s Pannou Marií nebo se svatým Janem. Jsou tam prostí obyvatelé hor. Autora neznáme,“ popisuje netradiční dílo vrchlabský historik. Upozorňuje i na zajímavé uspořádáni nahoře ve věži, kde po rekonstrukci vznikla jakási modlitební galerie. Výtvarnice Barbora Veselá pojala věžní okenice jako malířská plátna a členění prostoru umožňuje sedět v pomyslném kruhu, rozjímat a meditovat.
Pohledný a trochu tajemný secesní kostelík, který jen málokdo mine bez povšimnutí, dříve patřil k samostatné, převážně německé obci Herlíkovice. V roce 1951 ale tato vysídlená obec zanikla a rozdělila se mezi Vrchlabí a Strážné. Památka tedy dnes stojí v části Strážného a dostanete se k ní nejlépe z šest kilometrů vzdáleného Vrchlabí. Pokud se chcete podívat dovnitř, můžete zaklepat u sousedního Horského domova, kde vám určitě vyjdou vstříc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kauzu Medvedčuka a proruské propagandy řešili s Čechy Belgičané. Podplácením se zabývá i Nizozemsko
-
Záměnu pacientek, která vedla k interrupci, vyšetřuje policie. Bulovka je připravená poskytnout odškodnění
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?