V Teplicích nad Metují stojí miniklášter. Jeho součástí je unikátní ivanitská poustevna

Ivanitská poloroubená poustevna v Teplicích nad Metují je stavba půdorysu tvaru „U“ uzamčeného zdí s rajskou zahradou. „Zdejší neobvykle velikou poustevnu postavil v roce 1753 doktor Jan Maxmilián z Peytersbergu, pražský lékař a doktor filosofie, který se ve svých 65 letech rozhodl poustevničit a žil tady spolu se dvěma dalšími poustevníky. Roku 1782 císař Josef II. kongregaci poustevníků zrušil, ale zdejší poutní kostel s poustevnou zrušen nebyl, dostal výjimku," přibližuje Ladislav Šikut, kastelán, průvodce, varhaník a také zahradník a místopředseda spolku Zachraňme teplickou poustevnu.

Ten od roku 2010 usiluje o postupnou záchranu památky tak, aby byl vidět její stavební vývoj. Jsou tam totiž zřetelné původní části barokní, pozdější klasicistní i nejmladší předválečné úpravy. Areál vlastní Farnost Teplice nad Metují. Rekonstrukce stále pokračuje, zároveň ale nic nebrání tomu, aby si návštěvníci památku prohlédli a seznámili se s její pozoruhodnou historií. V kostele se pravidelně konají mše a také festival Varhanní léto. Rozpis koncertů najdete na webových stránkách poustevny.

Na freskách v kostele jsou zvěčněni i dva poustevníci

Dochovaným inventářem kostela Panny Marie Pomocné jsou zpovědnice, kazatelna a první kůr. Vyřezávané kostelní lavice z druhé poloviny 19. století vznikly ve slavné dílně novopackého Antonína Suchardy. Odkazu zakladatelské osobnosti Jana Maxmiliána z Peytersbergu odpovídá i mimořádnost rokokových fresek v kostele. Jak výborným provedením, tak i filosoficky bohatě vymyšlenou nevšední křesťanskou symbolikou, do které je začleněna pravděpodobně i symbolika zednářská. Návštěvník při pohledu vzhůru snadno objeví vyobrazení dvou poustevníků.

Kostelní varhany jsou teď v dobrém stavu|foto: Vladislava Wildová

K dalším zajímavostem až záhadám patří šifry a údajná tajná chodba, která prochází hrobkou pod kostelem. „Traduje se, že existuje tajná chodba, která vede od dolního zámku přes hrobku tohoto kostela údajně až nahoru na Bišovštajn,“ říká Ladislav Šikut a ukazuje na dvě malá řezbovaná okénka v kostelní zdi. Za každým z nich sedával ve své skromné oratoři při bohoslužbě jeden ivanita. V jednom z výklenků za kostelní zdí můžete vidět poustevnický hábit z vlněného sukna s velkou kapucí tmavě hřebíčkové barvy. V létě v něm bývalo horko, v zimě zima. Součástí byl široký černý opasek, škapulíř a růženec.

Poustevníci museli v cele ležet na prkně na rakvi

Po smrti Maxmiliána a dalších poustevníků byla kongregace zrušena a až do 60. let 20. století tam bydlívali kostelníci nebo kostelnice. V 19. století žil pak v teplické poustevně ještě jeden, celkem čtvrtý poustevník. Při rekonstrukci se teď původní cely ivanitů postupně obnovují.

Kostel Panny Marie Pomocné, ke kterému patří ivanitská poustevna|foto: Vladislava Wildová

„První celu jsme vybavili podle ivanické řehole. Ivanité museli ležet pouze na prkně na rakvi. Na zdech musel viset kříž, obrázek lebky, božské trojice, Panny Marie a svatého Ivana,“ popisuje průvodce s tím, že lebka a rakev symbolizují biblickou větu „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“.

Druhá cela návštěvníkům přibližuje, jak se v poustevně bydlelo naposledy a jak se cely vytápěly. Některá okna jsou původní, jedním z nich je vidět do rajské zahrady, kde v 18. století tekl pramen pitné vody, který byl poustevníky uctíván jako léčivý. Měli nad ním altán s křížem a kolem vedla jedna z obchodních cest z jihu na sever.

„Obnovili jsme také původní černou kuchyni, ve které se používal otevřený oheň. Kouř z něj odváděl mírně zešikmený komín. Když pak pršelo nebo sněžilo, tak jenom k jedné straně a oheň mohl hořet dál,“ popisuje Ladislav Šikut.

V části poustevny by její zachránci chtěli do budoucna otevřít expozici historie památky a také města Teplice nad Metují, část hodlají využít jako prostor pro setkávání i duchovní obnovu. „Nechceme, aby se tohle jedinečné místo pro veřejnost uzavřelo, nemělo by ale ani výhradně sloužit jako muzeum,“ přibližuje průvodce budoucí plány a upozorňuje na pravidelné prohlídky, které se konají o víkendech a svátcích v květnu, červnu a září od 9:30 do 12:00 a od 14:00 do 17:45 hodin. V červenci a v srpnu pak ve stejném čase denně. V případě zájmu se ale na prohlídku můžete objednat kdykoliv jindy.