Vandalové málem zničili unikátní Mauzoleum rodiny Kleinů, které stojí u Sobotína

8. prosinec 2016
Česko – země neznámá

Osamělá stavba stojící v lesoparku u Sobotína, na svahu nad frekventovanou silnicí směřující ze Šumperka do Rýmařova, se za okny auta většinou jen mihne. Je to škoda i dobře zároveň. Mauzoleum rodiny Kleinu je totiž unikátní budovou, kterou osud a vandalové málem zničili.

Podnikatelská rodina Kleinů má své kořeny v nedaleké Loučné nad Desnou. Strojaři, stavbaři, stavitelé železnic a zejména železáři se ve své době vypracovali mezi podnikatelskou elitu celého Rakousko-Uherska.

Sobotínskou větev podnikatelského rodu založil Albert Klein (1807-1877). Rodina se rozhodla přestavět jednu z budov sobotínské zbrojovky na zámek. Rodinná hrobka se pak nachází symbolicky na protější stráni před zámkem.

Budovat se začala už v roce 1880, kdy projektant Wenzel Baumheyer z Vídně zpracoval plány na stavbu kaple s kryptou ve stylu italské renesance. Architekt kapli na půdorysu kříže zasadil do krajinářského parku, který měl mít mnoho ozdobných prvků. Dodnes se částečně dochovala zdobená brána. Naopak fontána před kaplí nevznikla vůbec.

Stavbu se povedlo vyzdobit mnoha pozoruhodnými sochami. Asi nejkrásnější byla socha Anděla Smrti od francouzského sochaře Gustava Deloye, která hlídala světlík přímo v kryptě. Také ochoz kaple zdobily sochy čtyř andělů od sochaře Rathauskeho. Kupoli kaple vyzdobil vídeňský malíř Franz Jobst výjevy z Umučení Páně.

Fresky v kopuli stavby byly naštěstí na vandaly příliš vysoko

Na hrobce se podepsaly i přírodní vlivy

V roce 1887 se do hrobky přenesly ostatky deset let zemřelého zakladatele rodu Alberta Kleina a postupně se do ní svezli i další zemřelí členové rodiny. V roce 1919 se zde pohřbívalo naposledy. Do té doby našlo místo posledního odpočinku 12 nebožtíků.

V té době se poprvé objevil první velký nepřítel stavby – nadměrná vlhkost. Prameny a praménky stavbu pomalu ničily a ani nové izolace nedokázaly problém spolehlivě vyřešit. Po roce 1945 bylo mauzoleum opuštěno a přišel druhý nepřítel stavby – zloději a vandalové.

Kraj Sudet, bez tradic a kořenů skrýval mnohé temné duše. Do hrobky se vloupávali nenechavci, kteří pro zlaté zuby či šperky neváhali poničit kapli a násilím otevřít cenné rakve. Ani hlídač, kterého obec ustanovila, nebyl schopen hrobku ochránit. A co nedokázal zničit člověk, poškodila voda.

Zodpovědné úřady se snažily alespoň nebožtíky pohřbít na hřbitově u kostela, ale to se podařilo až v roce 1999. Mauzoleum obec alespoň provizorně opravila a zabezpečila.

Poničené rakve v kryptě připomínají divoká léta zlodějských nájezdů

Unikátní stavba však potřebuje celkovou rekonstrukci, která je i pro Sobotín příliš drahá. A tak se obec snaží alespoň udržovat status quo a zabránit další devastaci objektu. Zatím se podařilo zrenovovat část parku, který je okolo mauzolea, a čeká se, zda bude možné na opravu památky najít vhodné dotační tituly. Stavba, která je chráněnou památkou a přináší do kraje pod Jeseníky kousek slunné Itálie, by si to rozhodně zasloužila.

autor: kbz
Spustit audio