Ve strážní věži Zázvorce bývala hladomorna. Dnes se tam chodí za uměním a rozhledy

13. duben 2018
Česko – země neznámá

Strážní věž Zázvorka v Novém Městě nad Metují bývala součástí městských hradeb i Krajské brány a sloužila jako šatlava, mučírna a hladomorna. Dnes je z ní atraktivní prostor pro všechny příchozí. V tříposchoďové válcové stavbě má své místo galerie a pobočka novoměstského infocentra.

Hradební věž Zázvorku byste našli v budově Na Zádomí č. p. 1210. Dům býval městskou šatlavou pro provinilce s mírnějšími tresty. Navazuje na válcovou věž, u které stála Krajská brána zbořená roku 1874. Spolu s pozdějším pětiúhelníkovým bastionem hlídaly vstup do města. Obranná věž stála až za závorou Krajské brány, a proto dostala jméno Zázvorka.

Tam, kde stojí, je pravděpodobně i místo, kde nejslavnější muž města Jan Černčický z Kácova položil roku 1501 základní kámen Nového Města nad Metují. Ví se přesně, že to bylo 10. srpna 1501 ve dvě hodiny odpoledne, jak ostatně uvádí i farní pamětní kniha.

V přízemí věže dnes najdete lapidárium a hladomornu, ve stálé expozici v prvním patře jsou vystavena díla novoměstských výtvarníků. Ať už rodáků nebo těch, kteří měli nebo mají k městu blízký vztah. V podkroví se pak střídají krátkodobé výstavy a z věžních střílen na půdě je pěkný výhled na město a okolí.

„Je odsud vidět na všechny světové strany. Můžeme sledovat řeku Metuji, klášterní kostel Narození Panny Marie, zámeckou sýpku, která bývala dělostřeleckou baštou, zahlédneme Zvičinu u Dvora Králové nad Labem, a když je pěkné počasí, tak se na obzoru rýsují i Krkonoše,“ popisuje rozhled ředitel Městského muzea v Novém Městě nad Metují Jiří Hladík.

A vybízí i k pohledu vzhůru. Nad hlavami návštěvníků se totiž nachází zřejmě původní trámová vazba a trámy jsou na věž posazené bez jakéhokoliv ukotvení. Konstrukce tedy „sedí“ jen svou vlastní vahou. „Vydržela tady 500 let, aniž by se střecha zvedla a někam se odporoučela,“ dodává Jiří Hladík.

V někdejší hladomorně ve sklepení Zázvorky jsou vystavené předměty, které souvisejí s historií místa

Na malém nádvoří před vstupem do pobočky infocentra, a tedy i do věže Zázvorka stojí pískovcové pítko s bronzovým reliéfem psa a kočky od jaroměřského sochaře Petra Nováka. Při stavebních úpravách se totiž právě tady našly kosti domácích zvířat. Když bočním vchodem ze Zázvorky vyjdete na zámecký val, který by měl být v roce 2019 po rekonstrukci opět přístupný pro veřejnost, tak směrem k údolí Metuje zahlédnete na skalním ostrohu charakteristickou sochu z dílny sochaře Olbrama Zoubka.

V sezoně je v pobočce informačního centra a tedy i v Zázvorce otevřeno od úterý do neděle od 9 do 17 hodin. Mimo sezonu se tam můžete zastavit od úterý do soboty od 10 do 16 hodin. O svátcích mimo turistickou sezónu je zavřeno.

autor: VaW
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.