Vltavská nej. V Praze je řeka nejhlubší pod Vyšehradskou skálou, nejširší u Mánesu

Nejužším místem protéká Vltava v Praze v Modřanské úžině, kde je její šířka pouhých 40 metrů. Podél řeky tam vede cyklostezka s restaurací na lodi, freestyle parkem a hřištěm pro děti. Nedaleko funguje jeden z pražských vltavských přívozů, z Modřan do Lahoviček. Naopak nejširší je Vltava kousek od Tančícího domu, u Mánesu, Šítkovské vodárenské věže a Šítkovského jezu, tam je její tok široký 330 metrů.

Nejhlubší je Vltava pod Vyšehradskou skálou. „Místo je známé už dlouho a je opředené řadou vltavských pověstí, které se vážou k Vyšehradu,“ říká ředitel Pražské paroplavební společnosti Štěpán Rusňák. „Je tu udávaná hloubka mezi 8 a 10 metry. Další místo, kde je Vltava hluboká, najdeme třeba v Podbabě. Pod zříceninou Baba je hloubka řeky prokazatelně větší než 5 metrů. Zajímavým hlubokým místem je dolík mezi Žofínem a Střeleckým ostrovem, kde jsme naměřili 6 metrů.“

Pod běžnou úroveň vltavského dna je zahloubeno několik míst, kde se z Vltavy čerpá voda. Třeba hluboká tůň u zoologické zahrady v Troji. Více jich je u Karlova mostu. Jejich vyhloubení si vyžádala situace v roce 1880, kdy v Praze narůstal počet obyvatel a město potřebovalo víc vody. Proto významný český geolog Jan Krejčí přišel s projektem vrtání podhladinových studní ve Vltavě. Lokalizoval na několika místech v Praze velké sluje s pitnou vodou přímo pod Vltavou a uskutečnil několik vrtů.

Minimální jsou hloubky u vltavských břehů, v místech, kde se nacházejí pražské ostrovy|foto: Jolana Nováková

Jedním z nich byl vrt na Židovském, dnešním Dětském ostrově, který dosahoval 11 metrové hloubky. Významný vrt byl na Žofíně, kde sídlila velká parní vodárna. Technicky nejzajímavější vrt se nachází mezi Staroměstským jezem a Karlovým mostem. „Když ve Vltavě trochu opadne voda, je vidět okovaný poklop, který připomíná vynořující se ponorku. Je to nádrž na pitnou vodu, do které voda přes pískový filtr vltavského dna vzlínala. A odtud byla hadicí čerpána do Staroměstské mostecké věže a pak distribuována do přilehlých studní a domů bohatších měšťanů,“ vypráví Štěpán Rusňák.

Minimální hloubky jsou u vltavských břehů, v místech, kde se nacházejí pražské ostrovy. „Jedno takové místo, které jako kapitáni pražských parníků považujeme za rizikové, je pod druhým pilířem Karlova mostu, u staroměstského břehu. Tam je hloubka vody jen necelý metr a při dobrém počasí, když slunce svítí pod správným úhlem, je vidět buď přímo z Karlova mostu, nebo ze Staroměstské mostecké věže rýsující se zbytek pilíře románského Juditina mostu.

A kde jsou nejnižší místa Vltavy? Musíte hledat brody. „Na dvousetkilometrovém úseku z Českých Budějovic do Prahy nebylo brodů v historii mnoho, asi 20 až 25, z toho na území Prahy šest. Významný brod byl u Platnéřské ulice. S velkou pravděpodobností to byl nejvýznamnější brod, který spojoval Staroměstskou a Malostranskou aglomeraci s Pražským hradem. Nacházel se asi 100 metrů severně od dnešního Karlova mostu, přibližně v ose Platnéřské ulice a dodnes je tam linie ulic, které k němu vedly, poměrně patrná,“ dodává Štěpán Rusňák.

Jen 40 metrů na šířku má Vltava v Modřanské úžině|foto: Jolana Nováková