Vydejte se do Čiperky. Přírodní památka na Tachovsku nabízí vzácnou minerálku

Michalovy Hory patřily v minulosti za vyhlášenou hornickou lokalitu. Druhá polovina 16. století byla pro obec zlatými, nebo přesněji řečeno, stříbrnými lety. Místní doly dodávaly vyhlášené stříbro do mincovny hrabat Šliků v Jáchymově.

Také v dalších štolách se dařilo kromě stříbra dobývat vzácné kovy. Těžilo se v nich až do třicetileté války. Doly měly přitom často velice poetické názvy. Za všechny zmiňme třeba důl pojmenovaný Staré štěstí s radostí.

V 18. století se tu těžil také sfalerit, argentit, galenit a kromě stříbra i měděné rudy. Po roce 1750 ale začalo dolování ustávat. O století později se zde znovu pokoušeli rozžehnout uhasínající hornickou slávu a zkoušeli dolovat stříbro, olovo, nikl a kobalt. Ale rudy rychle ubývaly, a tak se těžba v roce 1887 ukončila. K přerušení došlo také v jiných částech, protože práce pod zemí komplikoval únik kysličníku uhličitého.

Čiperka potěší hrdlo i oko

Pohnutý osud mají i zdejší lidské dějiny. V údolí Kosího potoka žilo převážně německé obyvatelstvo, které bylo po druhé světové válce vystěhováno. Hodně usedlostí a chalup v údolí se rozpadlo a dnes už je připomínají jen kamenné základy a ruiny.

Cestou k Čiperce minete i památnou lípu|foto: Pavel Halla

S oxidem uhličitým se ale v této lokalitě setkáte i dnes. I když ne ve štole, ale na povrchu. Oblast je totiž proslulá svými vývěry minerálních vod probublaných oxidem uhličitým. Vývěru se říká Čiperka.

Najdete tu jeden zastřešený vývěr, kde si můžete načepovat minerálku do vlastní láhve, nebo můžete využít zdejšího porcelánového hrnku. Kolem zastřešení si voda dělá, co chce. V rezavě zbarvených tůňkách to bublá a klokotá jako o život.

Cestou se můžete zastavit také u vzácné lípy, která je právem chráněným památným stromem. K Čiperce se dostanete pěšky z přibližně kilometr vzdálených Michalových Hor po zelené turistické trase.