Vyšebrodský klášter má zrestaurovanou Rožmberskou bránu. Včetně renesančních vrat

Obrovské nástěnné malby na vnější i vnitřní straně Rožmberské brány prakticky nemají v regionu konkurenci - Foto: Zdeněk Zajíček

Obrovské nástěnné malby na vnější i vnitřní straně Rožmberské brány prakticky nemají v regionu konkurenciFoto: Zdeněk Zajíček

Brána jihočeského Vyšebrodského kláštera patří do komplexu domů a pozemků, které získali cisterciáci po 40 letech a dlouhých právních dohadech v restituci zpět. V jednom z navrácených domů ke svému překvapení našli původní dubová vrata patřící do Rožmberské brány.

Renesanční vrata byla přitom dávno považována za ztracená. Nikdo o nich nevěděl. Nahoru na půdu jednoho z vyšebrodských domů se dostala poměrně snadno, protože odtud býval nájezd na stráň nad domem. Pravděpodobně je tam uklidili kdysi družstevníci, kteří ve zdejších stájích také jeden čas hospodařili a kterým možná překážela při průjezdu traktorů branou. 

Dolů z půdy už je museli nálezci spustit na lanech z vikýře a předat je nejdříve restaurátorům, protože část dřeva napadla hniloba. Velká část dnes už opět zavěšených a funkčních dubových vrat je původní, včetně železného kování a zámku, který se také dochoval. 

Společně s bránou získali mniši zpět do vlastnictví i příjezdový pozemek a část nádvoří. To bylo nutné znovu odvodnit, protože za minulého režimu byly odvodňovací kanály zavezeny. Návštěvníci se tak za deště nebudou muset brodit do kláštera kalužemi. 

Ani rozsáhlé nástěnné malby na vnější i vnitřní straně Rožmberské brány nemají v regionu konkurenci. Na jejich znovuobnovení pracovalo několik specialistů. Jen postava Panny Marie je vysoká tři metry. Po stranách světice stojí další dva patroni, svatý Bernard a svatý Benedikt. „Svatý Benedikt napsal řeholi, podle které my žijeme. Svatý Bernard je patron cisterciáckého řádu," vysvětlil převor Justin. 

Fasáda Rožmberské brány - Foto: Zdeněk Zajíček

Fasáda Rožmberské brányFoto: Zdeněk Zajíček

Přímo nad průjezdem, který býval hlavním vjezdem do kláštera, hlídá vchod Rožmberský jezdec. 

„Navrácené domy jsou většinou ve velmi špatném stavu. Většina posledních stavebních úprav je z 80. let minulého století,“ popisuje Edvard Beneš, jednatel cisterciácké dceřiné společnosti Bernardinum, která má nově svěřený majetek na starosti. 

Ještě daleko hůř je na tom bývalý pivovar. Původní pivovarnická technologie chátrajícího areálu byla v 50. letech minulého století buď odvezena, nebo zničena. „Jde o stavební zadluženost v řádu stovek milionů, abychom celý areál pivovaru dali do stavu, v jakém fungoval do roku 1950,“ dodává Edvard Beneš. 

Pořad: Česko - země neznámá  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: pondělí-pátek 13:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace