Z Hrádku Rumberku zbyly jen základy. Přesto zřícenina nad Deštnou láká turisty i místní

21. květen 2018
Česko – země neznámá

Nad Deštnou na Blanensku kdysi stával hrad. Jmenoval se Rumberk a nechal ho pravděpodobně postavit rytíř Bertold ve 13. století na půdě olomouckého biskupství v době, kdy byl biskupem Bruno ze Schauenburku. Dnes mohou návštěvníci spatřit jen čtvercové základy někdejší stavby. Přesto je místo vyhledávaným turistickým cílem.

„V roce 2009 tady probíhal archeologický výzkum, během kterého byla zjištěna spousta zajímavých věcí. Například to, že hrad vznikal ve třech stavebních fázích a že kamenné byly pouze základy a suterén. Zbytek hrádku byl dřevěný, vyplněný mazanicí,“ prozrazuje nezávislá místostarostka Deštné Marie Pospíšilová.

Po skončení archeologických výzkumů musely být odkryté základy zasypány. Hrozilo prý totiž, že se vlivem dešťů a mrazů poničí. Návštěvníci tak vlastně mohou vidět jen čtvercový půdorys někdejšího hradu. I tak stojí místo za návštěvu, přestože k němu vede cesta poměrně strmým kopcem. Nahoře si ale může každý odpočinout v dřevěném zastřešeném altánku.

„Myslím, že každý z obce se sem šel aspoň jednou podívat. Hrádek slouží i jako cíl různých pochodů a soutěží. Například místní základní škola pořádává turnaj, který se jmenuje Po stopách rytíře z Rumberka. Když žáci splní různé úkoly, čeká je tady nahoře odměna,“ popisuje místostarostka. Návštěvníky z okolí naviguje k hrádku turistická stezka.

Kolem roku 1400 Rumberk vyhořel a začal pustnout

Hrádek Rumberk vznikl už ve 13. století. „Jméno hradu se poprvé objevuje v roce 1274, kdy byl rytíř Bertold pověřen olomouckým arcibiskupem Brunem ze Schauenburku, aby kolonizoval toto území. Právě on tedy nejspíš tento hrádek postavil,“ říká Marie Pospíšilová. Kolem roku 1400 hrad vyhořel a od té doby už jen pustl.

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.