Zahrada augustiniánského kláštera ve Vrchlabí představuje krkonošskou flóru

5. květen 2014
Česko – země neznámá

Klášterní zahrady sloužily dříve zejména pro potřeby kuchyně mnichů a klášterní lékárny, pro veřejnost přístupné nebyly. Dnes je tomu naštěstí jinak, a tak leckterá klášterní zahrada zve k procházkám a relaxaci. Ta u kláštera Augustiniánů ve Vrchlabí nabízí navíc i poučení.

Po rekonstrukci se pro veřejnost otevřela v létě roku 2013 a návštěvníci v ní najdou na malé ploše ukázku toho, co všechno roste v našich nejvyšších horách Krkonoších i co se pěstovalo na záhonech a políčcích u krkonošských chalup.

Improvizované koryto řeky Labe s typickými oblázky ukazuje specifické rostlinstvo, které se vyskytuje na březích horské říčky. Najdeme tu třeba devětsil, kostival anebo bolševník. Ne však bolševník velkolepý, který se rozrostl jako nepříjemný a jedovatý plevel, ale bolševník obecný.

Klášterní zahrady kdysi především „živily“ členy mnišského řádu, takže se v nich běžně pěstovala zelenina, ovoce, ale také bylinky, které mniši zpracovávali v klášterní lékárně. I dnes tu tedy najdeme bylinný záhon s kuchyňskými bylinkami, jako je máta, meduňka, libeček, pažitka, dobromysl, mateřídouška nebo tymián, ale také s léčivkami - kontryhelem, andělikou lékařskou, náprstníkem červeným nebo šafránem.

Bylinný záhon

Vřesy a trávy v dalším záhonu zase znázorňují rostliny typické pro hřebeny Krkonoš, o pár metrů vedle najdete pro změnu ukázku typické květnaté louky.

Velkou část zahrady zaujímá i štěpnice starých a regionálních odrůd ovocných stromů, které se už nikde jinde než ve Vrchlabí nevidí. Ovoce bývalo totiž jedním z mála zdrojů vitamínů, a tak krkonošští boudaři měli vždycky u chalupy nějakou tu jabloň, hrušeň, švestku či třešeň. A jedna odrůda je dokonce nejspíš v Krkonoších i vyšlechtěná – je to odolné jablko zvané benecké.

Záhony s ukázkami horské flory doplňuje i geologická expozice pod širým nebem. Tvoří ji velké kusy základních krkonošských hornin. Více informací najdete na www.krnap.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.