Zámek Humprecht na Jičínsku má zajímavý tvar věže. Její půdorys tvoří elipsa
Lovecký zámeček Humprecht u Sobotky na Jičínsku poutá pozornost už zdálky. Jeho „cařihradská“ věž ozdobená zlatým půlměsícem ční nad vrcholky stromů. Původně měl být zámek malým dárkem k svátku pro manželku jeho zakladatele. Nejzajímavější je ovšem oválný tvar zámecké věže.
Lovecký zámek si jako malé letní sídlo s pouhými 27 místnostmi nechal postavit koncem 17. století císařský velvyslanec v Benátkách Humprecht Jan Černín z Chudenic. Patřil k nejbohatším příslušníkům pobělohorské šlechty.
V roce 1666 uzavřel s pražským architektem italského původu Carlem Luragem smlouvu o postavení „nového zámku“ na panství Kost. Měl to být lovecký zámek obklopený oborou, kde by mohla hraběcí rodina trávit letní dny. Aby se v něm hraběnce líbilo, byl zámek vystavěn ve stylu podobných letohrádků v její italské vlasti.
Akustická síň pod věží
Na zámku nejvíc poutá pozornost tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je o dvě patra vyšší než vnější. Přízemí bylo určeno pro sloužící, v patře byly pokoje panstva. V každém podlaží byl prostor vnitřního oválu využitý pro sál. V přízemí sloužil jako předsíň a v patře jako slavnostní zámecká jídelna.
Ta se díky tvaru a výšce 16 metrů pyšní i skvělou akustikou. Hodovní síň se díky tomu dnes často využívá ke koncertům nebo svatbám. Ale i běžný návštěvník si zdejší ozvěnu může vyzkoušet. Promluví-li někdo na jednom konci oválného sálu, zvuk se nese osm vteřin k uchu posluchače, který je na druhém konci místnosti.
Černínové, Slavatové i Šporkové
Rod Černínů byl spřízněn s dalšími slavnými šlechtickými rody. Obraz Viléma Slavaty, který byl prý pradědečkem jedné z nevěst, visí nad vchodem do hodovní síně. Jinde zase najdete galerii portrétů příslušníků rodu Černínů a také Šporků. Hrabě Špork byl nejen spřízněn s Černíny, ale pojilo je i velké přátelství, a tak pobýval na zámku Humprecht poměrně často.
Svazek Humprechta Jana Černína s italskou hraběnkou Dianou Marií z Gazolda, dvorní dámou císařovny, ale neměl šťastný konec. Hraběnku ani zámeček Humprecht v Čechách neudržel a převážnou část života strávila v Itálii. Humprecht zde vychovával jejich dva syny a nakonec bylo manželství rozvedeno. Což byl v té době značně neobvyklý akt, k němuž musel dát souhlas samotný papež.
Turecký půlměsíc jako ozdoba věže
Zlatý půlměsíc, který dnes zdobí špičku zámecké věže, nebyl na vrcholu zámku od začátku. Umístěn tam byl až roku 1829, a to místo původního zrezivělého slovanského kříže. Zasloužil se o to místní děkan, který v kronikách dohledal, že Heřman Černín byl vězněn v Turecku a údajně se zasloužil o mír v třicetileté válce.
Z dřevěného ochozu zámku je daleký výhled do krajiny do všech směrů. Dobře je vidět nedaleký vrch Mužský, Vyskeř, Kozákov a z jednoho místa je dokonce vidět jinak „utajená“ věž hradu Kost. Vidět bývá ale dobře i České středohoří, okolí Jičína a za dobré viditelnosti Ještěd a Krkonoše.
Dnes v zámku Humprecht najdete i sezonní výstavy, expozici připomínající historii městečka Sobotka či muzeum trampingu, který má právě v Českém ráji bohatou historii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Bez zbraní budeme jen umírat.‘ Na Ukrajině panuje rozčarování, že se svět dívá jinam, popisuje Boháč
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí
-
Evangelický farář musí umět všechno. Jan Satke se rozhodl, že vymění církev za lokomotivu
-
‚Obyčejně vede Amerika, teď je v závěsu.‘ Česko stojí v čele boje za svobodu, říkají američtí kongresmani