Zázračná studánka Dobrá voda u Vrčeně je údajně dílem svatého Vojtěcha
Cesta k údajně zázračné studánce nedaleko obce Vrčeň na jihu Plzeňska vede lesem po zelené turistické trase. Pramen se odpradávna jmenuje Dobrá voda a k jeho vzniku se váže hned několik legend. A jak jeho voda chutná? Skvěle. A je osvěžující.
Pramen s chladivou vodou přijde vhod, protože trocha úsilí je cestou k Dobré vodě přece jen nutné vynaložit. Pramení na úpatí kopce Štědrý, který kdysi dávno obývali Keltové. Dokladem toho je obětní kámen stojící asi 250 metrů od studánky.
Z místního kamene je i obložení studánky. Kdysi odtud přes 300 metrů dlouhé dřevěné potrubí odvádělo vodu do lázní na protějším kopci zvaném Chlumec. Lázně ale v 19. století lehly popelem. Od té doby zásobovala studánka vodou jen několik místních hájoven a pocestné.
O vzniku Dobré vody existuje hned několik legend. Podle první z nich tudy procházel svatý Vojtěch cestou z Prahy do Říma a potkal žíznivého uhlíře. Svou berlu proto zarazil do země, ze které vytryskl pramen a uhlíř mohl zchladit své žíznivé hrdlo.
Druhá verze vypráví také o svatém Vojtěchovi. Prý vystřelil šíp na jelena, ale těsně jej minul. Šíp se zabodl do země a v daném místě vytryskl pramen. Studánka byla na světě. Díky této pověsti se zároveň traduje, že se každé jaro poléval zdejší vodou dobytek, aby byl celý rok zdravý.
Ať to bylo jakkoli, voda ze studánky je opravdu lahodná, jak se můžete sami kdykoli přesvědčit. Nechybí u ní ani hrnečky. Nad studánkou stojí litinový křížek a místní z nedaleké obce Vrčeň sem každoročně chodí na slavnost vysvěcení Dobré vody.
Studánka je součástí místní naučné stezky kolem kopce Štědrý. Na svědomí ji má spolek Vrčeň a na celkem sedmi zastaveních se z informačních panelů dozvíte spoustu zajímavostí ze života obce, její historie a okolní přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Izrael podle médií zaútočil na Írán malými drony. Zasáhl leteckou základnu u města Isfahán
-
Závan mečiarismu. Změní syn bývalého šéfa policie slovenskou tajnou službu na nástroj pomsty?
-
Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice
-
Kadyrovova ‚drahého bratra‘ zatkla policie v Dagestánu. Osvobodit ho přijelo čečenské komando