Zřícenina Kartouzka v Dolanech u Olomouce - svědectví v kameni i pergamenu

31. leden 2014
Česko – země neznámá

Jeden z prvních výběžků Nízkého Jeseníku do Hanácké roviny obepíná ze všech stran zástavba malebné vesnice Dolany. Najdete ji mezi Olomoucí a Šternberkem, a právě na zmíněném ostrohu se povalují dávno omšelé zbytky kamenných zdí. Tak tomu je již od dob husitských válek, do kterých zde stával klášter kartuziánského řádu.

Kartuziáni do Dolan přišli z Tržku u Litomyšle. Právě sem je pozval litomyšlský biskup Albert ze Šternberka roku 1378. Zde ale klášter spíše živořil, a tak se brzy začalo jednat o přemístění konventu do některé ze šternberských moravských držav. Volba padla na vesnici Dolany. Základní kámen dolanského klášterního kostela položil roku 1390 markrabě Jošt a kartouza sama byla, alespoň ve svém základním rozvrhu, dokončena roku 1396.

Zřícenina Kartouzka v Dolanech u Olomouce - turistický směrovník

Existence kláštera nebyla dlouhá. Vypukly husitské války a kartuziáni volili raději dobrovolný odchod za pevné hradby biskupské Olomouce. A udělali dobře. Roku 1425 se kláštera skutečně zmocnili vojáci husitského hejtmana Dobrše z Tvorkova, kteří jej s pomocí okolních vesničanů přeměnili na opevněnou baštu, z níž ohrožovali sousední Olomouc. Tento scénář se pak opakoval ještě jednou, a tak v roce 1437 olomoučtí měšťané kartouzu raději odkoupili a nechali ji zbořit, aby z ní nebylo možné znovu udělat opěrný bod při nájezdech na blízké město.

Zřícenina Kartouzka v Dolanech u Olomouce - přístupová cesta

Klášter by nenásilně zbořen

To, že byl klášter zbořen bez násilí, umožnilo novodobým archeologům důkladně zmapovat a virtuálně zrekonstruovat gotické objekty v původní podobě, nezměněné pozdějšími úpravami. Množství nalezených dochovaných architektonických detailů prozrazuje, že klášter byl budován velmi citlivě s orientací na tehdejší moravskou stavitelskou školu.

Zřícenina Kartouzka v Dolanech u Olomouce

Kromě vykopávek se do dnešních dnů zachovalo ještě další významné dědictví kartuziánského řádu. A sice klášterní knihovna, kterou s sebou mniši převezli do Olomouce, kde byla v jejich majetku až do zrušení zdejšího kláštera v roce 1782. Část rukopisů, asi 130, byla převezena do jiných klášterů a tvoří významný fond středověké literatury, velká část – dalších asi 123 kusů je dodnes základem sbírky olomoucké Státní vědecké knihovny.

Z Kartouzky v Dolanech se stalo turisty hojně navštěvované místo. Příjemnou procházkou se sem dá pěšky dojít lesem ze Svatého Kopečka u Olomouce a odsud pokračovat přes nejvyšší vrchol v okolí Jedovou třeba až do Šternberka.


Zvětšit mapu

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.