Chcete si zasadit jedlý kaštan na zahradě? Zkuste to, ale na plody si počkáte

Ze stromů kaštanovníku setého se dá získat tanin, který má detoxikační a protizánětlivé účinky. „Pokud byste si jedlý kaštan chtěli vypěstovat na zahradě, můžete to zkusit, ale zázraky od toho nečekejte. Prvních plodů se dočkáte až tak za 10 let,“ říká botanik Vladimír Faltys.

Pěstování kaštanovníku setého v českých podmínkách

Kaštanovník je doma na jihu Evropy, takže pozor na podzimní a jarní mrazíky. Mladé stromky ochráníte před prvním jarním sluncem například jutovinou. Je to strom, který potřebuje podobně jako ořech prostor. Pokud tedy sázíte více stromů, udělejte jim rozestup asi 15 metrů.

Čtěte také

S jílovitou půdou byste u kaštanovníku neobstáli. Má rád kyprou, propustnou zeminu s obsahem fosforu a draslíku. Kbelík bukové hrabanky mu určitě prospěje. Prvních plodů se dočkáte za pět až deset let, a úroda nebude nijak oslňující. „Pokud chcete strom vyloženě kvůli bohaté úrodě jedlých kaštanů, za tu práci to nestojí, to si je raději kupte na trhu,“ říká botanik Faltys.

Není kaštan jako kaštan

Chutné kaštany se pečou z kaštanovníku setého, který pochází z jižní Evropy a Asie a začal se u nás pěstovat právě kvůli jedlým plodům. „Je to úplně jiná čeleď. Náš kaštan, tedy správně řečeno jírovec maďal, by vám nechutnal asi ani upečený, i když jedlý je,“ vysvětluje botanik Vladimír Faltys.

Jsou lepší jedlé kaštany, nebo bukvice?

Kaštanovník setý je blízký příbuzný buku a dubu. A je pravda, že i bukvice a žaludy dobře poslouží lesní zvěři přežít zimu. Bukvice se dokonce dají pojídat podobně jako ořechy. Jsou stejně jako jedlé kaštany velmi výživné. „Ale i klasické kaštany jsou jedlé, dávají se přece prasatům. Ovšem obsahují hodně tříslovin, takže nám by asi moc nechutnaly,“ říká pardubický botanik Vladimír Faltys.

Plody jsou po dvou až třech v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy|foto: Jitka Slezáková

Kaštanová alej v Nasavrkách je raritou ve střední Evropě

Kaštanky s jedlými kaštany se u nás začaly vysazovat v 18. století. Například v Nasavrkách na Chrudimsku založil kaštanovou alej v roce 1776 Jan Adam Auersperg na své zámecké zahradě. Je to nejvýše položená kaštanka ve střední Evropě. Na rozloze přes jeden hektar roste skoro 100 stromů.

Původních kaštanovníků setých se v nasavrcké kaštance dochovalo ještě 20. Nejmohutnějším stromem je Knížák, který už hodně stárne, ale i tak má obvod 534 centimetrů.