Dobří holubi se vracejí. Musíte ale vědět, jak na ně

10. září 2016

Pro holubáře jsou základem dobře usazení opeřenci. Noví ptáci by se měli nejprve seznámit s okolním prostředím, měli by ze svého stanoviště vidět ven. Teprve poté je můžete za klidného dne vypustit. „Rozhodně ne, když se věší prádlo nebo soused plechuje střechu,“ směje se zkušený chovatel Stanislav Brückner.

Začínající chovatel holubů si musí zodpovědět základní otázky, co může a co chce. Podle toho je potřeba zvolit plemeno i počet kusů. Chcete-li například holuba na maso, vyberte si plemeno větší, chcete-li holoubky na ozdobu, máte na výběr z různých krasavců. Soupis českých plemen je široký od benešovského holuba přes českého staváka, rejdiče, moravského voláče až k voláčovi slezskému.

Holubi se mohou chovat na volno, ale i ve voliérách. Pražští holubáři například využívali tradičně půdy. Zvolíme-li volný chov, je dobré se předem poptat u sousedů, aby nenastaly třenice, až holubí hejno vylétne.

Jedním z holubářských fortelů je mít ptáky dobře usazené

Holubi se dobře množí, při dodržení hygienických zásad nehrozí ani problémy s chorobami. V neposlední řadě je potřeba promyslet, čím a za kolik bude chovatel krmit. Obvyklá je směs obilnin, luštěnin a olejnin.

Nejlepší rada na konec – rozhodně je potřeba si nejdřív něco načíst a ideální se podívat pod ruku zkušenějšímu chovateli, abyste věděli, do čeho jdete.

Spustit audio