Dokonalá izolace. Proč je pěnové sklo ideální zateplovací materiál?

19. březen 2016

Největší část produkce pěnového skla se používá na zakládání nových staveb systémem plovoucí základové desky na pěnovém skle. Jde ostatně o vynikající izolaci vodorovných povrchů, kterou je možné použít i do venkovních bazénů, podlah interiéru a horizontálních střech.

První patentované výrobky z pěnového skla se objevily už v roce 1926 v USA a poté v roce 1936 ve Francii. V současnosti se pěnové sklo uvádí na našem trhu jako novinka s vlastnostmi, které jsou ideální pro horizontální zateplovací systémy.

Materiál vzniká recyklací skla, což zaručuje jeho mimořádně dlouhou trvanlivost. Na 11 tun pěnového skla je potřeba 13 500 lahví. Výsledný produkt vypadá spíše jako pemza na ztvrdlou kůži, 99,5 % pěnového skla tvoří oxid křemíku, který je součástí obalového i tabulové skla. Zbytek představují pojidla a oxidační pěnidla. Pěnové sklo nepodléhá vnějším vlivům a nenasákne vodou. Je to ve svém základě sklo, byť v pěnové formě, vysvětluje Jan Cimburek, jednatel společnosti A-Glass Recycling s.r.o.

Pěnové sklo se vyrábí ve formě štěrku, musí se položit na vodorovnou plochu a potom zahutnit. Pokud se umístí do základů novostavby, vytváří dokonalou izolaci. Nepotřebujeme sklep ani se nemusíme obávat průniku vlhkosti do stěn, což je důležité především u dřevostaveb. Instalace je rychlá a snadná a při použití štěrku z pěnového skla není potřeba budovat tak hluboký základ jako při použití klasického kameniva, což znamená méně práce a nižší náklady na stavební techniku. Pěnové sklo je také možné použít jako lehký násyp mezistropních prostor a klenboví.

Instalace je rychlá a snadná a při použití štěrku z pěnového skla není potřeba budovat tak hluboký základ jako při použití klasického kameniva
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.