Filatelista se obejde i bez známek. Jde víc o historika než sběratele

10. září 2016

O sběratelích známek se podobně jako o rybářích říká, že se jedná o tiché blázny. Sedí s lupou celé hodiny nad albem, zkoumají známky a hledají chyby tisku. Ono to tak ale úplně není. Filatelista nemusí sbírat jen známky. Kolem pošt se toho najde mnohem víc. A spoustu toho musí nastudovat. Když se zaměří třeba na anglické královny, ví o nich všechno.

Antonín Klein z Klubu českých filatelistů Vysočina začal sbírat známky jako desetiletý kluk. „Všichni začali sbírat známky, tak jsem se do toho pustil taky,“ vzpomíná. Tehdy se mu líbily kaktusy. Známky začínající filatelisté sháněli mezi kamarády, nebo si kupovali balíčky směsí, a v nich pak hledali kousky, na které se zaměřují. Dnes mají sběratelé k dispozici neocenitelný internet s několika filatelistickými portály. Důležité jsou ale pořád burzy, kde se sběratelé setkávají osobně.

Filatelie ale není jen o sbírání známek. Sbírají se celiny - obálky se známkami, pohlednice jednotlivých měst, korespondenční lístky, cenné nálepky nebo R nálepky. Jsou filatelisté, kteří nesbírají vůbec žádné známky, ale můžou schraňovat telefonní karty, razítka, zálepky, kolky, podací a balíkové lístky,“ doplňuje filatelista Martin Tůma.

Čtěte také

Začínající sběratel by měl v první řadě nabrat znalosti. Pokud se od začátku profiluje, to znamená, že si vybral, jaký druh známek bude sbírat, měl by znát historii. Jednoduše musí vědět, jaké známky v dané kategorii vyšly, jaké jsou mezi nimi případné rarity, barevnost, chybné tisky. Konkrétní informace pak najde v aktuálním filatelistickém katalogu. Z praktických věcí, které bude sběratel potřebovat, nesmíme zapomenout na zásobník, lupy a pinzety. Někdo lepí známky do sešitů pomocí filatelistických nálepek. Odborníci radí koupit si zásobník hned na začátku kvalitnější.

Známka přilepená filatelistickou nálepkou

„Pak už jen stačí mít peníze, trpělivost a hledat,“ usmívá se Martin Tůma. Je jasné, že rarity jsou hodně drahé a každý sběratel se k nim nedostane. Na začátku to ale finančně náročné není. „Pokud nemám žádnou sbírku, tři čtvrtiny materiálu seženete do pár korun. Do sto korun seženete zbytek. Až vám bude chybět pět procent, ceny se už budou pohybovat od tisíce korun výš,“ říká sběratel. Před sebou má svou sbírku zaměřenou na Bavorsko. Hned na prvním listu nahoře je připevněná známka s číslem jedna, první bavorská známka. Martin Tůma na ni trpělivě čekal celých 10 let.

Spustit audio