FOTOGALERIE: Z prutů a větví vrby se dá i stavět
Stále víc lidí objevuje kouzlo košíkářských vrb. A to těch stále živých, tedy rostoucích. Odborníci je totiž umí zaplést do nejrůznějších tvarů. Nejpopulárnější jsou letní altánky zvané „vrbové iglú“. Je v nich o pět stupňů nižší teplota než v okolí a hlavně vlhké prostředí – pro řadu z nás ideální úkryt před žhavým letním sluncem. Jiné zaujmou rychle rostoucí, husté a poměrně vysoké živé ploty.
Altán o průměru 5 metrů a výšce 2,5 metru, kam se pohodlně vejde posezení pro zhruba 8 lidí, vyjde asi na 30 tisíc korun. Životnost altánu je až 30 let, v závislosti na tom, jak se o něj staráte.
Vrbový altán nemusí povolovat žádné úřady – nejde totiž o stavbu, ale o realizaci. Důležité je z tohoto pohledu i to, že košíkářská vrba je domácí rostlina. Altán je plně funkční hned po vysazení.
Kromě altánů se košíkářské vrby skvěle hodí i na ploty. Často je chtějí ti, kteří nemají se sousedy právě ideální vztahy.
Zájem je také o suché vrbové proutí. Asi každý zná košíky, ale existují i různé plotové dílce, paravany, třeba indiánská teepee.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
