Frisák umí být ukázkový krasavec, za krásnou hřívou jsou ale hodiny práce
Při chovu fríských koní je nejdůležitější láska a práce. Své o tom vědí Žaneta a Jaroslav Parohovi, kteří mají ve své péči tři frísáky jménem Kim, Zat a Diesel. Jejich koně jsou filmové hvězdy, hráli v britském seriálu Tři mušketýři nebo po boku Clivea Owena a Morgana Freemana ve snímku Poslední rytíř.
Fríský kůň patří mezi nejstarší evropská plemena, pochází ze severního Holandska, z Fríska. Odtud získal i své jméno. Jeho výkonnost si cenili už staří Římané. Původně těžký pracovní kůň se křížil s koňmi orientálními. Výborně sloužil jako kůň rytířský, ale dobře si plemeno vede i v kočárovém zápřahu. Kvůli své černé barve se fríská často účastnil také královských či šlechtických obřadních průvodů.
Úhledná hlava přechází v mohutný krk zdobený bohatou hřívou. Krom barvy je dalším typickým znakem rous – dlouhé chlupy nad kopytem. Fríský kůň je velmi učenlivý a vhodný k drezúře. Svého člověka má rád a k dobré spolupráci je potřeba, aby mu i člověk svou lásku dával znát a byl na něj hodný.
Ustájení, výživa, péče
Plemenu stačí běžný box s podestýlkou, dostatek sena i pastvy, občas přilepšení jádrem. A jak říká Jaroslav Paroha – spoustu informací najdete na internetu, rozhodně je dobré si stejně jako u jiných tvorů nejdřív něco přečíst a nastudovat, než se pro frísáka rozhodnete.
Kvůli kvalitní srsti se vyplatí přidávat do krmení v rozumné míře lněné semínko. Frísáci mají rádi i pamlsky – jablko, mrkev, kousek starého, tvrdého chleba. Koně mají jiné zažívání, i malý kousek měkkého pečiva jim může způsobit vážné zdravotní komplikace až s fatálními následky.
Srst v elegantní černolesklé barvě je typickým znakem fríských koní stejně jako bohatá hříva, obojí si ale žádá péči, hřebelcování i pročesávání. Než si zkrátka na koni vyjedete, je to spousta hodin práce kolem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
