Jahodníku musíte dopřávat péči i mimo sezónu
Pěstování jahod není až tak náročné, jahodníku se zkrátka musíme věnovat a zejména nezanedbat nic z doporučovaných postupů – pokud necháte jahodník zarůst plevelem a zakořenit nové šlahouny, přibyde vám hodně práce.
Všechno začíná už výběrem vhodné sadby – záleží totiž i na nadmořské výšce, v které chceme jahody pěstovat. Nákupem sadby od certifikovaného producenta se vyhneme i riziku zavlečení nějaké houbové choroby nebo škůdců. Jen pozor na příliš slibující reklamu.
Výhody netkané textilie
Tato textilie, kterou umisťujeme na záhony ještě před výsadbou, má své výhody – jednak zabrání prorůstání plevelů, což je u jahod zvláště mrzuté, tak trochu urychluje zrání plodů a navíc je udržuje v čistotě. Jen ji musíme dobře upevnit, aby ji neodnesl vítr. Velkopěstitelé používají slámu, která se navíc pak může zaorat a ještě vylepší strukturu půdy.
Riziko chorob a škůdců
Toto riziko stoupá tím, že stále dokola používáme sazenice z vlastního pěstění nebo z neprověřených a neověřených zdrojů. Také je vhodné po třech až čtyřech letech změnit záhon.
Pokud už se vyskytne nějaká houbová choroba, pak nezbývá, než přesně podle návodu aplikovat nějaký fungicidní přípravek – odborné prodejny mají poměrně slušnou nabídku. Pokud ale zjistíte v jahodníku škůdce – roztočíka nebo háďátko, pak nejúčinnější rada zní – porost zlikvidovat a spálit.
Hnojení
Jak říká ředitel Střední zahradnické a zemědělské školy v Děčíně-Libverdě Ing. Libor Kunte, jahodník raší a přirůstá brzy zjara a neměli bychom tedy zapomínat na takovou startovací dávku.
Potřebné živiny můžeme dodat tzv. kroužkováním cereritem nebo jiným vícesložkovým hnojivem, které obsahuje nejen dusík, fosfor, draslík a vápník, ale také potřebné mikrobiální prvky. Hnojivo jemně sypeme do kroužku kolem sazenice a dáváme pozor, aby nenapadalo do srdíčka nebo na listy, aby je nepopálilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
