Kde se vysype její semínko, tam roste. Levandule se v Česku zabydlela
Paní Vlasta Hrdinová se do voňavé levandule zamilovala už v mládí. Pořídila si rostlinku, se kterou si nejprve nevěděla rady. Nakonec se zadařilo, a tak je dnes její zahrada v Němčicích pod Kunětickou horou celá do modra.
Určitě víte, že levandule je nejen na okrasu, ale používá se i v aromaterapii. Vyrábí se také levandulové sušenky nebo levandulová šťáva, která v kombinaci s citrónem skvěle osvěží.
Množení
Paní Vlasta si s množením levandule nedělá hlavu. Říká, že tam, kde se vysype semínko, tam levandule roste. Levandule se množí ideálně semenem, dá se ale i řízkovat. Pokud už ale máte na zahradě levanduli vzrostlou a daří se jí ve vhodných podmínkách, díky semínkům se sama rozrůstá.
Stříhání levandule
Při stříhání se dělá jedna velká chyba. Zahrádkáři nechávají levanduli odkvést a po odkvětu ji ustřihnou hodně dole, až u země. V tomto případě ale není dobré ji stříhat nízko. Odkvetlé květy ostříhejte, ale nezasahujte do starého holého dřeva. Musí tam zbýt stonky se zelenými lístky, aby měla levandule z čeho rašit. Pak je dobré už levanduli nechat mírně ostříhanou do jara.
Levanduli často vadí voda. Naopak miluje slunce a kamenitou půdu. Je tedy lepší ji nechat na podzim delší a v předjaří (v únoru nebo v březnu) udělat opravný řez. Špatné větvičky odstranit, ale opět nestříhat úplně u země. Nechat to, co je živé a zdravé.
Levandule jako bylinka
Pokud si sušíte byliny na horší časy, ustřihněte levanduli v období, když ještě není plně rozkvetlá. Nasušte si ji, ozdobte si s ní domácnost, vyplňte s ní malé polštářky pro dobré spaní a přidávejte třeba do čaje. I kousek levandule stačí k vylepšení čaje. A navíc takový čaj přidá na klidu v duši a zaručí pozitivní mysl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.