Nebojte se masožravek, jsou pěstitelsky nenáročné

2. leden 2016

Pěstování masožravých rostlin není tak komplikované, jak si mnozí představují. Základem je dostatek světla a stále vlhká rašelina. Úspěšný růst můžete hladové flóře zajistit i správným počátečním výběrem. Přečtěte si ostatně rady odborníků.

Masožravým rostlinám je důležité zajistit dostatek světla a permaněntně vlhký substrát. Tedy umístit je na jižní nebo západní okno a v podmisce udržovat stále asi 1 cm vody, ideálně dešťové. „Nejlepší je kompotová miska, dostatečně hluboká,“ upřesňuje pěstitel Jaroslav Reidl.

Začátečníkům se doporučuje pěstovat rosnatky (Drosera) a mexické tučnice (Pinguicula), případně šprlici (Heliamphora) či mucholapku podivnou (Dionaea muscipula). „Stěžejním problémem pro většinu masožravek je zima – málo světla a krátké dny,“ popisuje kurátor tropických rostlin z Botanické zahrady v Praze Troji Vlastík Rybka. „Dalším limitem, který mají, je, že jsou citlivé na tvrdou vodu.“

Masožravky nepřekrmujte

Kořist je pro masožravky pouze doplňkem „stravy“, živiny čerpají především ze substrátu. Neplňte proto jejich pasti uměle hmyzem. O určitém „přikrmování“ se poraďte s odborníkem.

Vychytralé masožravé rostliny - láčkovky

Některé druhy masožravých rostlin jsou dokonce mrazuvzdorné, díky čemuž je můžete pěstovat celoročně venku. Slunce prospívá všem druhům, a tak je na léto zkuste umístit na balkon nebo terasu. V zimě by masožravky měly ideálně pobývat na zasklených balkonech a v zimních zahradách v teplotách od 5 do 15 stupňů. V tomto případě substrát udržujte pouze mírně vlhký.

Láčkovky (Nepenthes) vyžadují po celý rok vyšší teploty od 20 do 28 stupňů a vzdušnou vlhkost nad 60 %. Pěstujte je proto v malém pokojovém skleníku, které jsou k dostání například v zahradnických centrech, případně v zakrytém akváriu na světlém místě, ne však na přímém slunci. Nadšeně vítají i umělé osvětlení.

A které masožravky tvoří největší pasti? Jsou to právě tropické láčkovky, pasti některých z nich mají objem i přes litr. „Říká se, že i drobný obratlovec může v takové pasti skončit. Otázka je, jestli takový vpád přežije i past, jestli to není neštěstí pro obě strany. Kořist se v pasti utopí a pro past je to tak velké sousto, že může shnít,“ dodává Vlastík Rybka.

Spustit audio