Nehnojit, provzdušnit. Orchideje vám při dodržování jednoduchých rad vybarví zahradu
Mnohá okna se pyšní orchidejemi, na zahradách se ale objevují jen zřídka. Sazenice, kterými bychom chtěli zahrádku zkrášlit, seženeme ve specializovaných prodejnách nebo na internetu. Třeba z Německa, kde je pěstování orchidejí u domu rozšířenější než u nás. Jak o takové krasotinky pečovat?
Nejčastěji vysazujeme střevíčníky nebo prstnatce, orchideje, které pochází ze Severní Ameriky nebo z některých oblastí Asie, kde je podobné klima jako u nás. Musíme jim zajistit speciální podmínky. Prstnatce mají rády humóznější, kyprou, provzdušněnou půdu s příměsí rašeliny nebo drcené kůry, porézního štěrku nebo pemzové drti. Dopřejeme jim dostatek vody i světla, stanoviště se vyplatí budovat na plném slunci nebo jen v mírném zástinu.
„Orchideje mají obecně rády půdu, kde je málo živin,“ popisuje Jan Ponert, pedagog Přírodovědecké fakulty UK a kurátor Botanické zahrady v Praze Troji, odborník přes orchideje. „Není potřeba složitě přihnojovat, rozhodně bych jim do půdy nepřidával kompost, ale spíš písek, štěrk a podobný materiál.“
Nejběžnějším střevíčníkům vyhovuje provzdušněná půda. Humózní částice, které do půdy přidáváme, musí být velmi dobře rozložené. Tedy žádný čerstvý listový opad nebo čerstvý kompost. Opět do půdy zapracujeme něco na provzdušnění, třeba pemzovou drť nebo písek. Volíme stinnější stanoviště, střevíčník nesnáší zahřátí poledním sluncem. Celý den může být v lehkém (nikoli v hlubokém) stínu.
Speciální péče během podzimu není potřeba. Na zimu orchideje přikryjeme chvojím nebo listím pro případ holomrazů či oblev. Střevíčníky z východu Asie mohou být citlivější na zimní vlhko. Prospět jim může, když je před zimou přikryjeme polystyrénovou deskou nebo kusem fólie, který položíme přes chvojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.