Něžní poslové jara. Jak pěstovat hajní rostliny?
V časném jaru mají lesní rostliny naspěch. Musejí vykvést dřív, než se stromy obsypou listy. Abychom se z „hajniček“ mohli radovat, nemusíme vlastnit les. Stačí pár stromů, které rostlinky ochrání před přímým sluncem a zároveň poskytnou dostatek světla v období růstu, dobrou půdu a živiny.
Hajní druhy vyžadují přistínění, ideálně keřem nebo stromem. V háji bude zahrada rozmanitá, druhově bohatá. Rostliny mohou růst ve větších skupinách, potom dělají krásný efekt.
Jen listnaté stromy ovšem vytvoří hajním rostlinám ideální podmínky. Jehličnany nenabízejí správné světlo a stín v jednotlivých částech roku. „Navíc opad z jehličnatých stromů je velmi kyselý, takže je i půdní rekce odlišná od půd pod listnatými stromy,“ vysvětluje Jarmila Skružná, kurátorka hajních rostlin z Botanické zahrady v Praze – Troji.
První poslové jara, čemeřice, rozkvétají v teplejších částech naší země už v únoru. Které další druhy budou v zahradním hájku těšit naše oko?
- prvosenky
- sněženky
- bledule
- narcisy
- plicník lékařský
- orsej jarní
- škornice
- pupkovec
- pomněnkovec
- bergénie
- modřenec
- křivatec žlutý
- šafrán
- talovín
- jaterník podléška
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
