Osud trubců je nemilosrdný. Oplodní královnu a zemřou
Samotný název trubec používáme v lidském pojetí spíše hanlivě. Bez trubců by se ale život v úle zastavil a včelstvo by zaniklo. Právě trubci jsou nositeli genetické informace. A jaro je symbolem množení. O tom, jakou mají trubci úlohu, hovořil pardubický včelař a propagátor včelařství a medu Evžen Báchor.
Včelstvo na jaře roste a sílí. Nejprve se líhnou dělnice. Koncem dubna se začínají líhnout první trubci. To je signál, že včely jsou připraveny na množení v období, kdy to bude nejvhodnější.
Včely dlouhověké a krátkověké
Dlouhověké včely připravují už během zimy prostředí pro včely, které se rodí na jaře. Jedná se o včely krátkověké, jsou velmi pracovité. Za den ulétnou až 40 kilometrů. Když se včela vylíhne, zůstává 21 dnů v úle. Nejprve pracuje jako uklízečka. Pak kojička, stavitelka, zpracovatelka pylu, medu, strážkyně. Když už jí začne fungovat jedová žláza, včela vylétne před úl a zkoumá terén.
Evžen Báchor vysvětluje další vývoj: „Složenýma očima vidí květiny a trávu, jednoduchýma sleduje slunce. Vytvoří si azimut a přesně dokáže zaměřit malý otvor v úle, ze kterého vylétla. Navždy má tak na milimetr zakódované místo, kde je její domov. A stává se z ní létavka. První má za úkol sbírat pyl, druhá nektar, třetí vodu, a čtvrtá propolis – každá se specializuje na něco jiného. To jsou všechno děvčata. Pak je tam kategorie chlapců…“
Jak se rodí trubci
Matka si drží spermobanku od různých trubců po celý svůj život. A klade vajíčka. Podle velikosti buňky pokládá buď oplozené i neoplozené vajíčko. Když klade vajíčka, vždy si změří buňku a podle velikosti položí vajíčko, které tam patří. Do menší buňky dává oplozené vajíčko dělnice. Do větší buňky pak neoplozené vajíčko trubce. Vkládá genetickou informaci po matce a dědovi. Říká se tomu partenogeneze.
„Když se trubci vylíhnou, neumějí nic. Děvčata je krmí, češou, myjí a oni na oplátku působí jako radiátor a ohřívají plod, což je velmi důležitá funkce. A plní další neméně důležitou úlohu, jsou katalyzátorem rovnováhy. Včely, které kojí, neumí totiž zastavit tvorbu mateří kaše. Když ale nejsou plody, není koho krmit. Přebytek mateří kaše způsobuje zmatek ve včelstvu. Zachrání to trubci, kteří kaši spořádají.“ Podělil se s námi o další poznatky Evžen Báchor.
Hlavní role trubců – zachovat rod
Včelstvo je jeden velký superorganismus, kde rozhoduje společenství, nikoliv jedinec. Jakmile matka neplní svou funkci, včely ji nekompromisně zabijí.
Právě v tomto období začíná rozvoj nových kolonií - dochází k rozmnožování. Nové matky, které se vylíhnou, se potřebují oplodnit. Týden po vylíhnutí zamíří na trubčiště. Jde o místo, které je 3 000 let staré, včely tam nikdy nebyly, přesto ho neomylně najdou. Trubčiště je ve výšce asi 30 metrů, kde vanou teplé, stoupavé větry a tam za letu dojde k pohlavnímu aktu matky s několika trubci.
„Trubec má oproti včele mnohem větší oči, aby našel poševní vchod, kam předává genetickou informaci. Matka letí, trubec zezadu přilétá kolmo k ní a nasedá na poševní otvor, kam penis doslova vstřelí. Ve svém těle ho má uložený jako obrácenou rukavici. Jakmile ho vstřelí, vyběhnou dvě vidlice, které se zaklíní, trubec se obrací a padá k zemi. Tím jeho pouť končí.“ Uzavírá pardubický včelař Evžen Báchor.
Matka se takto spáří s pěti až šesti trubci, jejichž penisy zůstávají v otvoru. Za doprovodu včelích strážkyň se matka vrací zpátky do úlu. Včely – strážkyně obětují v případě nebezpečí sebe sama, aby zachránily matku. Po týdnu už matka začne klást nová oplozená vajíčka a život pokračuje dál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
