Pozor na muchomůrky tygrované, letos rostou i v městských parcích
Houbaření je koníček typický pro českou náturu. Znáte snad někoho ve vašem okolí, kdo by ještě nebyl na houbách? Navíc rostou opravdu všude, přesně jako houby po dešti.
Na houby narazíte i v městských parcích, jak dokládá mykoložka Tereza Tejklová přímo v pardubickém parku Na Dukle. Našli jsme tam hřiby, klouzky, žampiony, ale i muchomůrky tygrované a dokonce vzácné pavučince, které mykoložka s radostí přidala do svého herbáře.
Houby z parku ale ke kuchyňskému zpracování nedoporučuje. Přeci jen se tam vyskytuje hodně pejskařů.
Pozor si dejte na muchomůrku tygrovanou. Člověk, který houby moc nezná, by mohl prudce jedovatého zástupce zaměnit za vynikající muchomůrku růžovku. Jak to nepoplést?
Základní znaky muchomůrky růžovky
Růžovka v místech poranění růžoví. „Kdo růžovky sbírá, tak ví, že jsou málokdy zdravé. Chodbičky po červech, tzv. požerky, musí být také růžové. Je to základní znak. Například růžovka panterová zůstává bílá, i když červi tam také úřadují,“ říká mykoložka Tereza Tejklová.
Dalším znakem je rýhovaný prsten, který vypadá jako plizovaná sukně odshora dolů. Rozhodně ale tento znak nemůže být jediným, který zkoumáte. Tzv. plizovanou sukénku může mít i jedovatá muchomůrka. V některých případech dokonce muchomůrka zelená. Muchomůrka růžovka navíc nevyrůstá z pochvy jako třeba muchomůrka zelená. Na třeni má jen silnější hlízku. Muchomůrka tygrovaná neboli panterová, která je růžovce hodně podobná, vyrůstá z tzv. punčošky.
Není žampion jako žampion
Pokud si nejste jisti, jestli máte v ruce jedlý žampion, zkuste do něj rýpnout na klobouku nebo na třeni. Pokud rychle zežloutne, jde o ten nejedlý zápašný. Pokud zrůžoví, můžete si na něm směle pochutnávat. Mnohem více rad se dozvíte na některé z houbových výstav, které se konají v měsíci říjnu po celé republice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
