Procvičí výslovnost, prozáří zahradu. Rododendrony holdují polostínu
Rododendronům se říká také pěnišníky a patří společně s azalkami do stejného rodu Rhododendron. O pěnišnících psal moc hezky Karel Čapek v knize Zahradníkův rok. Český název pěnišník se pro rhododendrony přesto moc neujal, a tak používáme počeštěnou verzi latinského jména.
Rododendrony patří k nejoblíbenějším skupinám rostlin. V květnu rozsvítí naše zahrady i na stinných místech. Nejčastěji se setkáváme s velkokvětými druhy a odrůdami. Už méně časté jsou stálezelené azalky, jak popisuje zahradnice z Černé za Bory u Pardubic Iva Vavřinová.
Výsadba
Vysazují se na přistíněná místa, která jsou chráněná před poledním sluncem. Daří se jim například v řídkém stínu stromu nebo blízko jezírka. Ve vyšších nadmořských výškách snesou také prosvětlená stanoviště. Stejně jako většina vřesovištních keřů jsou rododendrony náročné na kvalitu půdy.
Vyhledávají lehké, propustné a kyselé půdy s pH 4,5 – 5,5. V těžkých půdách je nutná úplná výměna půdy za rašelinokůrový substrát. V zásaditých, zamokřených nebo naopak přesušených půdách chřadnou.
Zásady při výsadbě
- všechny keře, a hlavně ty v kontejnerech, před výsadbou dostatečně zvlhčíme, kořeny ponoříme do vody alespoň na několik minut
- sázíme do lehkého, rašelinného substrátu, který se dá zakoupit v každém větším zahradnictví
- výsadbová jáma má být vždy širší než hlubší, asi jeden a půl násobek šířky vysazované rostliny
- kořenový prostor je dobré zamulčovat drcenou borkou ve vrstvě 5 – 7 centimetrů
- po výsadbě pravidelně zaléváme
- v dalších letech pravidelně hnojíme speciálními přípravky pro kyselinomilné rostliny
Pokud nemáte pro tyto keře vhodné místo, vypravte se za nimi na výlet. Třeba do Školek v Litomyšli, kde právě v těchto dnech nádherně kvetou. Nebo na zahrady pod Pražským hradem, vzrostlé rododendrony mají i v zámecké zahradě v Kostelci nad Orlicí. Míst, kde v květnu září, jsou desítky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
