Rakytník koncentruje sílu vitamínu C, lze ho pěstovat i v Čechách
Rakytník řešetlákový můžete znát pod názvy citroník severu nebo sibiřský zázrak. Obdivuhodný je například obsahem vitamínu C, kterého má až desetkrát víc než pomeranč. Lidoví léčitelé ze Sibiře a Mongolska využívali jeho plody při chorobách jater, kloubů nebo plic.
Rakytník není příliš náročný na pěstování a kromě léčivých plodů potěší i dekorativním vzhledem, má zajímavě tvarované šedozeleně stříbřité lístky, od srpna pak září sytě oranžovými peckovičkami. Abyste se dočkali plodů, kde jsou uschovány všechny vitamíny, musíte mít na zahradě jak strom samičí, tak samčí, jedná se o klasický příklad dvoudomé rostliny.
Proto je dobré nakoupit rostliny u zahradníka, který ví, z které rostliny řízky odebíral. Měl by vám posléze dodat skutečně pár. Ale můžete mít pro vyšší výnos na jednu samčí rostlinu více rostlin samičích.
Rakytník má raději slunečné místo, lehčí propustnou půdu, snáší vlhčí prostředí i sušší období a je dokonce doporučovaný jako vhodná rostlina k prvotnímu osazení devastovaných ploch, například výsypek. Má totiž v kořenech bakterie, které vážou dusík a podporují tak růst.
Sklizeň se může zkomplikovat
To je trochu problém, peckovičky jsou malé, měkké a špatně se trhají, většina vám zůstane rozmáčknutá na prstech. V domovských podmínkách na Sibiři se využívalo pomoci přírody. Plody totiž snášejí zimu, takže se počkalo, až přejde první mrazík a plody se pak jednoduše oklepaly na plachty rozprostřené pod dřevinou.
V našich podmínkách je to složitější, ale můžeme přírodu napodobit. Větvičky s plody můžeme ostříhat, dát do mrazáku a pak snadněji peckovičky otrhat, jen musíme mít na paměti, že bez větší úhony snese rakytník asi tak třicetiprocentní ztrátu větviček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
