Rzivost, padlí, černá skvrnitost. Jak bojovat s chorobami růží?
S chorobami růží se setká každý pěstitel velmi důvěrně. Kdy máme očekávat rzivost, padlí nebo černou skvrnitost? Je to s nimi jako s houbami v lese. Reagují velice citlivě na počasí. Zatímco rez se objevuje už koncem června, padlí a černá skvrnitost spíše o prázdninách. Padlí až v srpnu, v době větších bouřek.
„Nejméně nebezpečná je rzivost růží nebo také rez růží, oba názvy se používají,“ vysvětluje Jiří Žlebčík z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. „Je to choroba celkem nenápadná, příliš neškodící. Na první pohled na líci listu, ne čepeli, objevíte drobné nažloutlé tečky. Když list otočíte, nestačíte se divit, spatříte docela výrazné rezavé kupky, které někdy splývají ve větší plochy. Mohou pokrýt i polovinu listu.“
List postupně opadne, ale choroba se nijak zvlášť nešíří. Nemusíme dělat žádná zvláštní opatření, obereme napadené listy a spálíme je nebo aspoň odneseme ze zahrady. Keř do budoucna určitě nezahyne.
Rez napadá pouze některé druhy, spíše ty, které běžný zahrádkář nepěstuje. Jde třeba o velké sadové růže, které najdeme spíše v parcích.
Pokud vaše růže vypadají jako smutné nevěsty zahalené v bílém, postihlo je padlí. „Slováci mají trefný název múčnatka, vypadají jako zasypané moukou,“ ukazuje bíle obalená poupata Jiří Žlebčík. „Bílý povlak růži neumožňuje, aby se rozvinula poupata ani listy. Růže krní, přírůstky jsou malé. Nejjednodušší pomocí je výhonek odstřihnout. Pokud je napadených růží více, je možné sáhnout po chemických přípravcích. Jednak po organických, systémově (v celé rostlině) působících. A jednak místně působících přípravcích na bázi síry. Je vhodné přípravky mezi sebou střídat, aby si na ně patogenní organizmus nezvykl.“
Některé odrůdy jsou vůči padlí odolné a jiné jsou napadené pravidelně každý rok, jakmile přijde správná doba. Odrůdy, které mají měkký, nažloutlý, drobnější list, bývají nemocné častěji.
Černá skvrnitost růží je závažné onemocnění, které vypadá zpočátku nenápadně. Objeví se drobné černé skvrny, které později splynou ve větší. „Někdy bývají nafialovělé, žlutě orámované,“ vysvětluje Jiří Žlebčík. „Dá se říct, že růže reaguje dvěma způsoby. Buď najednou shodí každý nemocný list, pak se změní počasí a růže je za měsíc zdravá. Druhou možností je, že si listy drží, nanejvýš jdou do kolmé polohy a růže vypadá dost zoufale.“
V tom případě napadené listy sesbíráme, už jen z estetických důvodů. Růže zaléváme jenom ke kořenům, ne na list (což platí obecně i u dalších chorob). Důležitý je výběr odrůd. „Dá se říci, že růže, které byly vyšlechtěny v posledním čtvrt století, jsou výrazně odolnější. Ale neexistuje žádná odrůda, která by byla z principu rezistentní proti černé skvrnitosti,“ dodává Jiří Žlebčík.
A prevence? Pokud má růže dobře vyživený list, netrpí tolik houbovými chorobami. Pomáhají různé výtažky (třeba z kopřiv), které mají hnojivý účinek. Nebo plná kapalná hnojiva. Časté přihnojování způsobí vyšší odolnost listu proti usazení spór.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.