Seznamte se s bodlíny, roztomilými krasavci z Madagaskaru
Bodlíni vypadají podobně jako ježci, ale geneticky mají překvapivě blízko ke slonům, damanům a hrabáčům. Drobní tvorové si nejraději smlsnou na cvrčcích nebo moučných červech, ale nepohrdnou ani psí konzervou. Odkud vlastně pochází?
Bodlíni jsou mimořádně zajímaví tvorové. Jedná se o madagaskarské endemity, což znamená, že přirozeně žijí pouze na dalekém ostrově. Původně se na něj ale dostali v podstatě náhodou z afrického kontinentu. Přijeli totiž na vorech z vegetace, kterou splavily africké řeky.
Cesta po moři byla dlouhá a bodlíni přežili díky schopnosti upadnout do stavu strnulosti, ve kterém nepřijímají ani potravu, ani nepijí. Patří k nejstarobylejším dosud žijícím zvířecím čeledím. Odhaduje se, že na Madagaskar připluli před 40 až 50 miliony let.
Domácí mazlíčci
Bodlínů se zatím popsalo 23 druhů. Některé jsou pro chov náročné, nedaří se jim ani v zoologických zahradách. O bodlína Telfairova se lze přesto dobře starat i v domácích podmínkách.
Dorůstá velikosti 14 až 18 centimetrů, k tomu má i ocásek o délce 1 cm, váha se pohybuje od 100 do zhruba 230 gramů. Nepotřebuje proto přehnaně velký prostor, ale terárium by mělo být vybavené větvemi, po kterých rád šplhá.
Potřebuje také prostor k úkrytu. Dobře mu poslouží vrstvy kůry, dutiny nebo i ptačí budka, když v ní přiměřeně zvětšíte vstupní otvor. Bodlín si libuje v teple, u terária by měla být i žárovka na vytápění na zhruba 35 stupňů, ve zbytku terária stačí 22 až 25 stupňů.
Psí konzerva přijde vhod
Nezbytná je voda na pití a přísun hmyzu. Bodlíni mohou jíst cvrčky, moučné červy nebo sarančata. Uvítají i ovoce - banán, jablko, případně hroznové víno. Velmi dobře přijímají také kapsičky nebo masové psí konzervy.
V madagaskarské domovině na jižní polokouli upadají do stavu strnulosti v období sucha, kdy je málo potravy, je to zhruba od května do září. V našich podmínkách se toto období přesouvá na zimní měsíce, prospí přibližně 4 až 5 měsíců. V březnu se probouzí zvýšením teploty a také sháňkou po potravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
