Hobby magazín8. července  2017 v 10:04  

Suiseki není jen obyčejný kámen na dřevěné misce. Každý něco vyjadřuje

Nejvzácnější suiseki jsou z Japonska - Foto: Irena Šarounová

Nejvzácnější suiseki jsou z JaponskaFoto: Irena Šarounová

V Kněževsi stojí obyčejná chalupa, která kdysi měla běžný dvorek a stodolu. Petr Havelka ale za pár let udělal ze dvora japonskou zahradu s vlastními bonsaji a ze stodoly výstavní síň suiseki. Co je to suiseki? Na první pohled jsou to kameny na dřevěných miskách.

Petr Havelka už jako malé dítě pěstoval citrusy, na zahradě měl skalku a z lesa si nosil semenáčky. Naplno se do své záliby pustil, když si s manželkou pořídili chalupu v Kněževsi. Za domem byl dvorek, který za pouhých 12 let přetvořil v nádhernou členitou japonskou zahradu s jezírkem, skalisky, můstky a samozřejmě bonsaji. 

„Vepředu začíná japonská zahrada suchou částí, zenovou zahradou, kde štěrk znázorňuje vodu,“ popisuje Petr Havelka. Ve druhé části stále zurčí voda vodopádu a v jezírku plují barevné rybky. Petr Havelka při výběru rostlin samozřejmě dbá na to, aby byla zahrada zajímavá po celý rok. 

Spolu s bonsaji se postupně začal věnovat i suiseki. Jsou to zajímavé kameny uložené ve speciálních dřevěných miskách a každý z nich něco vyjadřuje. Suiseki má Petr Havelka už kolem dvaceti. Některé kameny dostal, některé sám našel, ale bylo jen na něm, aby určil, co vyjadřují. Jak suiseky přibývalo, musel přemýšlet, kam s nimi. A tak vznikla výstavní síň ze stodoly, která stojí hned nad japonskou zahradou. 

U suiseki je naprosto jedno, o jaký druh kamene jde. A nezáleží ani na velikosti. Může to být malinký oblázek stejně jako půlmetrový zvrásněný balvan. Hlavní je, že je něčím zajímavý, že něco jeho majiteli připomíná. Mohou to být třeba pohoří, jezero, sopka, horské bystřiny, ale i zvíře. Petr Havelka našel nejlepší kameny na svých túrách v horách. Mnohé lovil z vody a pak samozřejmě nesl v batohu. Takový čerstvý kámen musí nějakou dobu zrát venku na slunci a dešti. Petr Havelka kolem něj chodí a přemýšlí, co mu připomíná. Když je rozhodnuto, může vyrobit misku. 

Na rozměrech kamene nezáleží - Foto: Irena Šarounová

Na rozměrech kamene nezáležíFoto: Irena Šarounová

Kámen na suiseki se nesmí nijak upravovat. Samozřejmě je možné ho očistit, ale v žádném případě odsekávat nebo brousit. Naopak. Zbytky písku mohou na kameni evokovat pláže nebo písčiny, znečištění třeba řeky. Odštípnutí je dovolené jen ve výjimečném případě při úpravě dna kamene, pokud je na něm takový výčnělek, který by nebylo možné zasadit do misky. Jinak je misku třeba dlátky upravit přesně podle tvaru dna kamene.  

„Musím to třeba desetkrát dvacetkrát ozkoušet, aby kámen zapadl. Nesmí se houpat,“ říká sběratel. Platí také zásada, že dominantní musí být vždy kámen, ne miska. Na misky je vhodné měkké lipové dřevo, které se musí namořit. To odpadá při použití ovocných dřev nebo ořechu. 

Pro začátečníka je samozřejmě nejvhodnější jednoduše strukturovaný kámen, klidně i hladký oblázek, ve kterém ale tvůrce suiseki něco zajímavého vidí. 

Pořad: Hobby magazín  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 03:04, 10:04; repríza: sobota 21:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace