Z paličkování maturovala. Dnes Lenka Malátová učí záludnosti starého řemesla ostatní
Zdá se, že se lidé opět vrací ke starým řemeslům. Paličkovaná krajka byla kdysi zdrojem obživy hlavně v podhůří Orlických hor. Dnes chodí ženy do kurzů, aby se naučili vyrobit límeček, vsadku do šatů nebo obrázek na stěnu. Chce to ale hromadu trpělivosti a šikovné ruce.
Lenka Malátová už jako malá ráda kreslila a ani ruční práce jí nebyly cizí. Když přemýšlela o budoucím povolání, poradila jí učitelka Školský ústav umělecké výroby v Praze. Tam Lenka poprvé přičichla k paličkování a dokonce si předmět vybrala jako maturitní. Teď je z ní profesionální krajkářka s maturitou.
Postupně napsala už čtyři knížky, které se staly oblíbenými učebnicemi pro členky kurzů po celé republice. Jeden kurz vede Lenka Malátová i v Jihlavě. Byla to v podstatě náhoda. V osadě kousek od města si koupila chatu a seznámila se tam s partou žen, které paličkování zajímalo. Scházejí se už několik let.
Z knížek a videí na internetu sice člověk něco pochytí, ale osobní rada je nad zlato. A to nejen co se týče samotné techniky paličkování. Důležitý je i výběr pomůcek a materiálu. Všem začátečnicím proto Lenka Malátová doporučuje, aby si nechaly poradit od zkušených právě na některém z kurzů.
Bez herdule to nepůjde
Základní pomůckou krajkářky je herdule, látkový vycpaný válec, na kterém krajka vzniká. „Také se tomu říká válec nebo poduška. Na Vamberecku říkají poduška,“ upřesňuje Lenka Malátová. Herduli si krajkářky vyrábějí samy. Je potažená bavlněným plátnem a vycpaná senem nebo pilinami. Navrch patří ještě prací potah. Herdule obvykle stojí na dřevěném stojánku, krajkářky ale používají třeba i krabici nebo pekáč. Velikost záleží na výsledném díle.
Nepostradatelné jsou samozřejmě speciální dřevěné paličky. Musí být vždy do páru a není výjimkou, když jich krajkářka v rukou prohazuje několik desítek. Paličkuje se hlavně přírodními nitěmi. Opět ale záleží na nápadu a výsledném díle, jestli krajkářka do krajky zapracuje třeba i lurexové vlákno nebo tenký drátek. Při práci krajkářka fixuje vznikající krajku na herduli pomocí špendlíků. Těch je také potřeba hodně. „Když krajkářka špendlíčky vyndá, tak krajka bude držet, je samonosná,“ dodává Lenka Malátová.
Základním krokem v paličkování je prohození. Nejsou to tedy uzlíky, jak by si mnohý laik myslel. Nejjednodušším prvkem je řetízek, pak se začátečnice učí plátýnko. A jak už to známe z pletení nebo háčkování, nejtěžší jsou začátky a konce. I proto je nejlepší začínat s odborníkem v kurzu a vidět jeho práci na vlastní oči.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
