Živé kameny: Jižní Afrika na okně
Živý kámen zní jako nesmysl, protimluv. A přitom je to opravdu nejvýstižnější název zajímavých rostlinek, které pocházejí z jižní Afriky, ale můžeme je pěstovat i u nás. Odborný název rodu Lithops je složeninou původně řeckých slov lithos (kámen) a apsis (podobný). Za trochu péče se živé kameny umějí odvděčit krásnými květy.
Pro živé kameny vybíráme co nejsvětlejší místo, v přírodě jižní Afriky totiž žijí na plném slunci, nebudeme-li počítat drobné stíny kamínků, které svým vzhledem tak zdařile napodobují. Nesvědčí jim dusné vlhké prostředí skleníků. Substrát v mělkém květináči volíme dobře propustný, s drenáží, která umožňuje odtok vody, jinak hrozí, že kořínky uhnijí.
A vůbec musíme s vodou šetřit – v době klidu nezaléváme takřka vůbec, začínáme až v době, kdy pro lithopsy začíná doba plné vegetace a následně květu. Což je v našich podmínkách paradoxně podzim – lithopsy si totiž udržují jihoafrický kalendář, jaro je pro ně v evropském podzimu. Zaléváme tedy až v druhé půlce srpna a na začátku září. Zhruba za měsíc by se měly ukázat květy.
Množení, přesazování, hnojení
Většina živých kamenů se nedá řízkovat, pěstují se ze semínek, což je práce spíš pro odborníky. Začínající pěstitel by měl zvlášť bedlivě sledovat, kdy se začnou základní listy scvrkávat, sesychat a objeví se náznak nového. To je neklamný signál, že lithops se takzvaně převléká a v té době by se rozhodně neměl zalévat, je tu vysoké riziko zahnití.
Teprve když kořínky vyplní celý květináč, můžeme přesazovat. Hnojení takřka není zapotřebí, a pokud se pro něj rozhodneme, velmi podstatně snížíme koncentraci oproti jiným rostlinám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
