Zvládli byste tkalcovské řemeslo? Vyžaduje šikovné ruce a velkou dávku trpělivosti

15. srpen 2015

Dříve se charakteristický zvuk tkalcovského stavu ozýval skoro z každé roubené chalupy. Tkalcovské řemeslo zažilo svůj největší rozmach v 19. a na počátku 20. století. Dnes už najdete jen málo lidí, kteří se mu věnují profesionálně. S jedním jsme si povídali.

Jednoho ze čtyř tkalců, kteří umí tkát tradičním způsobem, najdete v Hlinsku. Přímo ve středu malého města je historická enkláva původních roubených domků, které pocházejí převážně z 19. století. Jde o středoevropskou raritu s názvem Betlém. A právě v roubené chalupě s č. p. 361 jsme objevili tkalce Josefa Fidlera, který tu od počátku července obnovuje tradici hlineckého tkaní.

Tradice tkalcovství na Hlinecku

Na Hlinecku se ve druhé polovině 19. století a ještě na počátku 20. století vyráběla žanyla, jemná a hebká tkanina. Hlinecká žanyla byla slavným pojmem, rozvážela se do celého světa. Tkaly se z ní koberce, dečky a přehozy na křesla, ale hlavně žanylové šály. A právě jejich výrobu oživuje Josef Fidler.

Zařízení na výrobu žanylových šál

Pracovat umí například na profesionálním člunkovém stavu, na kterém probíhá stěžejní část výroby. Jde o komplikovanou činnost, protože zatímco na šicím stroji navádíte pouze jednu nit, v listech tkalcovského stavu jsou nití stovky. „Celkem je na osnově, což je vlastně základní součást tkaniny, 860 nití,“ doplňuje sympatický tkadlec, kterého můžete vidět při práci každý den.

autor: jsl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.