Blanka Bohdanová: po obchodní akademii rovnou mezi múzy
Blanka Bohdanová byla vedena matkou k divadlu již od útlého dětství. Ačkoli by se dalo předpokládat, že první volbou po základní škole bude umělecká škola (mimochodem Blanka Bohdanová toužila po výtvarném studiu na keramické škole), tak opak je pravdou. Vystudovala plzeňskou Obchodní akademii a až po ní následovala Janáčkova akademie múzických umění.
Na jevišti se poprvé objevila ve svých pěti letech, ale její první opravdové angažmá bylo Východočeské divadlo v Pardubicích, kde působila šest let. „To byla moje první štace, na kterou se nedá zapomenout. Já jsem si ji ale musela vyzápasit, protože mě chtěli poslat do Uherského Hradiště. Rodiče ale žili v Plzni, tak jsem se vzepřela úředníkům a vydupala jsem si Pardubice,“ vzpomíná Blanka Bohdanová.
Následovala Městská divadla pražská a Divadlo E. F. Buriana. V roce 1966 nastoupila do Národního divadla v Praze, kde působila až do roku 2010.
Dnes hraje Blanka Bohdanová v Činoherním klubu v inscenaci F. Mitterera ‚Moje strašidlo‘ spolu se Stanislavem Zindulkou a v Divadle Viola v Coburnově hře ‚The Gin Game‘ s Josefem Somrem, za kterou v roce 2001 získala cenu Thálie.
V roce 1996 dostala Cenu Františka Filipovského za dabing filmu Řidič slečny Daisy, o rok později pak obdržela tutéž cenu za celoživotní mistrovství v dabingu.
Blanka Bohdanová se kromě divadla věnuje úspěšně také olejomalbě a grafice, s čímž začala v době, kdy měla zákaz hrát. Již v 80. letech vystavovala nejen v Československu, ale i v zahraničí (ve Španělsku, Řecku, Holandsku, Německu, Brazílii, Itálii, Japonsku a Polsku). O své malbě říká: „Svět mohl být jiný, než v jakém žijeme. Nemusel být třeba tak barevný, chudší na vůně i tvary. Máme velké štěstí a navíc dar fantazie. Přesto někdy tvary porušuji s vědomím relativity, ale světlo, které je přítomno, je přiznanou nadějí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
