Pátek: Sečení luk, ale i srnčat
Jak by se dalo podle vás zmrzačení srnčat předejít? Jak řešili lidé tenhle problém před třiceti, padesáti lety? Co na to říkáte z pohledu zemědělce, myslivce? Pomohl by zákon, pokuty? Je možné zvěř z luk vyhnat? Kam jinam ale můžou srny s mladými jít, když potřebují vysokou trávu? Jde opravdu o problém nebo je podle vás srn dostatek a sekačky v podstatě nahrazují přirozené predátory, kteří už v přírodě nejsou? Není větší problém pro zvěř silnice, srážka s autem?
Podle odhadů aktivistů zahyne každé jaro několik desítek tisíc srnčat právě při sečení trav. Srny totiž kladou svá mláďata do vysokých porostů od května do začátku července, tedy v době, kdy zemědělci sekají louky. Srnčata se ale místo útěku jen přikrčí k zemi, a tak je sekačky často zmrzačí, stejně jako jinou drobnou zvěř.
Zemědělcům sice udává zákon o myslivosti, že musí s dostatečným předstihem informovat správce honitby o sečení. Jenže ne všichni zemědělci to tak dělají. A ne vždy jsou myslivci s to louku projít s loveckým psem a zvěř plašit. Nemají na to dostatek lidí, jsou v zaměstnání, nebo prostě nespolupracují.
Srnčata se snaží chránit aktivisté medializací problému a peticí, dobrovolníci, kteří plaší zvěř před senosečí, ale i majitelé pozemků, kteří si pořizují plašiče zvěře. V budoucnu by jim mohly pomoct i termokamery.
Pomáhá také webový portál Senoseč České zemědělské univerzity v Praze a Ministerstva životního prostředí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka