Český zákusek jen tak někdo nevytlačí, říká cukrář Vladyslav Ryasnyy
Původně chtěl být kuchařem. Lidé v jeho okolí mu ale doporučovali, aby začal s cukrařinou, a tak to zkusil. Už u ní zůstal. Kariéru odstartoval japonskými zákusky. Dnes pracuje se surovinami, o kterých se mnohým jen zdá. Pořád experimentuje a vymýšlí nové recepty. „Když se mi nějaký zákusek nepovede, nekompromisně letí do koše. Aniž by ho kdokoliv viděl nebo ochutnal. A zkouším ho dál. Jinak. Do té doby, než bude perfektní, abych se za něj nemusel stydět. Jsem perfekcionista.“
Co je české, to je dokonalé
České zákusky jsou podle Vlada dobré, mají svou myšlenku a hlavně tradici. „Zkoušel jsem např. udělat větrník tak trochu jinak. Podle mě totiž nemá hezký tvar, tak jsem ho udělal hranatý, šlehačku jsem použil samozřejmě živočišnou a navíc jsem do krému přidal kromě karamelu taky pektin. I žloutkový krém jsem použil svůj. Je jemnější. Tohle ale není můj cíl. Český zákusek musí vždy zůstat českým zákuskem. Moderní cukrařina je v podstatě jiný obor.“
Vladyslav Ryasnyy
Narodil se v září 1998 na Ukrajině, od tří let žije v Praze. Od Senátu získal ocenění Mladý řemeslník, v roce 2015 vyhrál soutěž Callebaut Cup. Je člen Juniorského národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů. Rodiče si plánovali, že se jednou bude věnovat jazykům nebo právu. Ale on si vybral cukrařinu.
Už v dětství se rozhodl, že bude nejlepší, a školní osnovy mu v tomhle tempu nestačily. Každé odpoledne po příchodu ze školy letěla taška do kouta a Vlado zapínal troubu.
