Jahody jsou ovoce královské a ovoce lásky

Krásu, vůni a chuť skvostných jahodových plodů bychom mohli opěvat donekonečna. Jen botanik ale ví, že skutečnými plody jahody jsou mrňavá zrníčka – nažky na povrchu. To, co chválíme a na čem si pochutnáváme, je vlastně zdužnatělé květní lůžko. A díky mlsnými jazykům a pilným šlechtitelům existuje ve stovkách odrůd. Ovšem plané, divoce rostoucí jahody znal už pravěk, jak dokládají archeologické nálezy.

Všechny starověké kultury jahody znaly, známý řecký lékař Hippokrates je oceňoval i pro jejich léčivé účinky. A nechyběly na stolech římských boháčů. Jahody najdeme v soupisech středověkých klášterních zahrad. Evropské velkoplodé odrůdy vznikly až křížením různých jahodníků, které mořeplavci v průběhu 17. století dovezli z Ameriky.

Za otce zakladatele evropského jahodářství můžeme považovat zahradníka francouzského krále Ludvíka XV. Kolem roku 1766 Antoine Duchesne zkřížil jahodník virginský, tedy severoamerický a jahodník chilský, jihoamerický a velkoplodé jahody se vydaly na vítěznou pouť Evropou.

Historie jahod v Čechách

Lesní jahody znali naši předkové. Jahodové listí se využívalo v lidovém léčitelství a pro příjemnou chuť a některé skutečně prokázané léčivé účinky je jahodník dodnes součástí řady bylinných čajů. A jako Francie měla svého Antoina Duchesna, my jsme měli Rudolfa Strimpla, člověka s mimořádně pohnutým osudem.

Jahody začínají zrát

Ten ho zavál do Ameriky, a když se posléze vrátil do vlasti, zakoupil statek v Chlístově na Neveklovsku, kde začal z amerických jahodníků křížit domácí odrůdy. Jsou zaznamenány třeba názvy Kyselky a Goliáše. Psal se rok 1896.

Slavné české jahody

Pěstování se rychle šířilo. Známá byla oblast u Turnova, odkud pochází řada českých odrůd, například vícekrát plodící Lidka nebo jednou plodící Dagmar, oblíbené byly a jsou velehradská Karmen nebo Vanda z Holovous. Hojně se pěstovala Senga sengana, která svými parametry (chutí, vnitřním probarvením) vyhovovala konzervárenskému průmyslu.

Čtěte také

Do jahodového portfolia patří i jahody měsíční, například odrůda Rujana. Ty jediné se pěstují z výsevu a vydrží i v balkonovém truhlíku; chutí, vůní a velikostí nejvíc připomínají jahodník lesní.

Jahodová současnost

Ročně spořádá každý Čech zhruba 3 kg jahod – o kilo víc, než před deseti lety. Přitom pěstitelské plochy se stále zmenšují a hlad po jahodách sytí dovoz. Španělské jahody si můžete koupit třeba v lednu nebo únoru, ale gurmeti nedají dopustit na čerstvě utrženou, do konzumní chuti plně vyzrálou jahodu domácí.

I když o slůvku domácí bychom se mohli dohadovat. Například Stanislav Štrympl se synem pěstují ve Svádově na Ústecku jahody z holandské tzv. frigo sadby (sazenice pro příští rok se přes zimu uchovávají v chladu). Štrymplovi jsou vítězi soutěže Regionální potravina roku 2013.

Chvála jahod

Jahody si chválu zaslouží nejen pro vzhled a kulinářské kvality, ale taky pro své příznivé účinky na lidské zdraví. I ten starý přívlastek „ovoce lásky“ má své opodstatnění – jahody podporují krevní oběh v pohlavních orgánech, údajně i aktivují spermie.

Jahoda v řezu

Obdivuhodný je obsah vitamínu C, až 90 mg na 100 gramů, ale v jahodách jsou také vitamíny A, B, E, organické kyseliny, lehce stravitelná vláknina a řada minerálů (draslík, zinek, hořčík). To vše zakleto do jahody, která je skoro z 80 až 90 procent tvořena vodou.