Pochoutkový rok28. ledna  2018 v 10:04  

Kde se vzala česká, ručně pletená houska?

Snídaně s ručně pletenou houskou - Foto: Jiřina Mužíková

Snídaně s ručně pletenou houskouFoto: Jiřina Mužíková

Historie pekařství sahá do hluboké minulosti a už v prvních kronikách najdeme zmínky o pekařském řemesle. Pekařů bylo pochopitelně vždy zapotřebí a řemeslo to bylo poctivé. Pokud nebyl pekař poctivý, mohl být také za trest v koši vymáchán ve Vltavě. A tak si asi ti naši čeští pekaři svého řemesla raději hleděli. Jak jinak bychom se mohli pyšnit českým chlebem a pletenou houskou?

Za křupavou, dozlatova vypečenou a hlavně ručně pletenou houskou jsme se vypravili do malého koloniálu na okraji Hradce Králové. Michal Špringer tu po roce 1989 s rodinou zrestituoval malou pekárnu. A protože chtěl zachovat tradici a památku dědečka, rozhodl se pro tradiční ruční výrobu a ve svých 45 letech se posadil mezi teenagery do školní lavice a vyučil se pekařem. Boučkovo pekařství je dnes vyhlášené. 

Houska z rohlíku 

Jak se plete houska - Foto: Jiřina Mužíková

Jak se plete houskaFoto: Jiřina Mužíková

Je 5 hodin ráno a noční směna pekařů zadělává na těsto. Tady ruční výrobě trochu stroje pomáhají, mísit 13 kilo mouky a další suroviny by asi vyžadovalo pořádné svaly. Řádně vymíchané těsto bere pekař prvně do ruky. A jde s ním nejprve na váhu. 

Na ní naváží těsto na stejné dílky, aby je za chvíli dělící stroj znovu rozdělil na „klonky“. Ty přijdou do rohlíkovacího stroje (posledního ze strojních pomocníků). Taky vás překvapilo, že houska prožila své první stadium života jako rohlík? Vysvětlení je prosté, z „rohlíkového hada“ se lépe tvoří malé válečky, z nich se nakonec plete houska. 

Jak se plete houska 

Na vále pak díky hbitým prstům vzniká známá ručně pletená houska. Pekaři a pekařky musí vyválet tři válečky, sepnout, třikrát přehodit a konec zaštípnout. Pravá pletená houska totiž vyžaduje pěknou křupavou špičku. 

Čtěte také: Cesta za dobrým domácím chlebem vede skrz litinový hrnec

Právě ona prý ukrývá nejvíc chuti. Pletýnky jedna jako druhá přibývají na prkně. A následně se celé plato nese do regálu na kynutí. Z něj je za pár minut bere znovu pekařova ruka a takzvaně „narazí“, ve skutečnosti obrátí, aby byla houska pěkně baculatá a vykynutá ze všech stran. 

Sypání 

Housky na plechu - Foto: Jiřina Mužíková

Housky na plechuFoto: Jiřina Mužíková

Dále se připraví miska s vodou a sypáním – sůl s kmínem nebo mákem. Pekařským smetáčkem „štrychovkou“ se povlaží. Záleží na zkušenostech, nesmí to být ani moc, ani málo, aby se posyp přichytil, ale těsto nerozmočilo. Posypaná houska už jde na plech a teprve pak se dá říci, že už se jí ruka pekařova nedotkne. 

Na pár minut do kynárny a pak už do pece, kde se za 15 minut promění v křupavé voňavé pletýnky. A před sedmou ráno už Boučkovy housky putují do sáčků prvních zákazníků. 

Domácí houska 

Možná si řeknete, že upéci doma housku nemůže být těžké. Receptů na internetu najdete několik, nad některými se ale správný pekař až pousměje. Jenže to pravé kouzlo netkví jen v kvalitních surovinách (mouku, vodu, droždí, sůl, cukr a tuk dáte dohromady snadno), ale v grifu, který pekař získá až zkušenostmi. Pořádně uplést housku se učí třeba i půl roku. 

A to je možná celé tajemství české pletené housky, které se žádná bulka, raženka nebo bageta nevyrovná, a kterou nikde ve světě nekoupíte. Nejeden turista se po návratu z ciziny těší hlavně na českou housku. 

Autor:  Jiřina Mužíková  (muš)
Pořad: Pochoutky  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: neděle 10:04 a 21:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace