Navštivte hospodu, kde psal Jaroslav Hašek slavného Švejka a vařil
Letošní prázdniny pro vás hledáme po celém Česku hospody a hostince, kam rádi chodívali slavní spisovatelé nebo kam umístili děj svých knih. První zastávkou bude hostinec na Vysočině, ve kterém si sám vařil a nad ním bydlel na sklonku života Jaroslav Hašek - autor slavného Švejka, který byl přeložen do 58 jazyků. Kromě něj napsal ale dalších 1.500 povídek. Ta hospoda se jmenuje U České koruny. Stojí v Lipnici nad Sázavou.
Jaroslav Hašek jen nepsal, ale s přáteli v roce 1911 založil recesistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Snažil se tak upozornit na špatné volební poměry a stranický boj. Vstoupil do československých legií, ale po četných sporech s vedením se v roce 1918 přidal k Rudé armádě. Byl také členem bolševické strany, politickým pracovníkem a dotáhl to na pomocníka velitele Bugulmy.
Haškův návrat z války
Dva roky po skončení 1. světové války se Hašek vrátil zpátky do Čech. Přijel tehdy i se svou novou ženou Alexandrou, které říkal Šura. Ale pozor, se svou právoplatnou českou manželkou se nerozvedl. Po návratu do Prahy se vrátil k bohémskému životu.
Příjezd na Lipnici
Když pobýval Jaroslav Hašek v Praze a pil zrovna na těšnovském nádraží pivo, tak se potkal s kamarádem Panoškou, který měl v Lipnici chalupu. Ten ho u půllitru pozval k sobě, slovo dalo slovo, a jeli. Ani nedopil pivo a skoro v papučích vyrazil na Vysočinu. Z vlaku vystoupili ve Světlé nad Sázavou (asi 8 kilometrů daleko). Cestou na Lipnici se propili všemi hostinci a do postele se dostali až o půlnoci. V hostinci U České koruny zůstal až nadosmrti.
Švejkův zvonec
Vchod do hospody U České koruny dnes zdobí i malá bronzová soška Švejka se zvoncem. Je to kopie užgorodské sošky, která zdobí tamní zábradlí. Příchozí občas sahají Švejkovi na nos. Možná se při návštěvě také neubráníte. Hostinec fungoval pro veřejnost už na začátku 20. století. Majitelem po 1. světové válce byl Alexandr Inwald.
Hospoda, domov můj
Jaroslav Hašek dostal po svém příjezdu na Lipnici pokojíček přímo nad lokálem. Prohlásil, že je konečně šťastný, že bydlí v hospodě. Nemusel se nikde toulat po hospodách. Všechno měl v jednom – pokoj, hospodu i místo na psaní knih. Pravděpodobně oblíbeným stolem byl ten hned u vstupu do lokálu po levé straně. Obsluha vám ho dnes ráda ukáže.
Obří boty
Na konci svého života se pak rozhodl přestěhovat do malého domečku pod hradem, kde je dnes Památník Jaroslava Haška. Obýval jen malou komůrku ve sníženém přízemí. Tam psal a později už jen diktoval lipnickému rodákovi Klimentu Štěpánkovi svého Švejka. Dnes v této místnosti najdete například velké plstěné boty - váljenky, které si přivezl z Ruska. Tam ho chránili před sněhem a zimou. Fungovaly prý jako termoska. Boty udržovaly u nohou teplo i ve velkých mrazech. V českém podnebí ale nenašly uplatnění.
Milovník čaje?
Na stole stojí i původní ruský samovar, který si přivezl s sebou. Čaj byl oblíbeným nápojem jeho ruské ženy Šury, on holdoval spíš pivu. Pod samovarem se založil malý ohýnek z třísek. Plamen pak ohřívá vodu uvnitř a umožní tak uvařit si čaj. Pít čaj se Jaroslav Hašek naučil v Rusku, kde platil zákaz pití alkoholu. Tam nepil. O to víc pak pití propadl doma.
Velký pivař
Po návratu do Čech ho znovu chytla chuť na pivo. Jeho ruská žena byla najednou překvapená, že se tu znovu rozpil, že nechodí domů a většinu času tráví s kamarády v hospodě. Chodila ho vyzvedávat. Důkazem jeho náklonosti k pivu je i obří džbán v jeho lipnickém domku, ve kterém se mohlo chladit až 20 litrů. Sám Hašek byl schopen vypít i 30 piv denně. Do toho se na Vysočině pila žitná a další kořalky.
Haškovo menu
Bývalo zvykem, že rodina hostinského navařila jídlo pro sebe, hosty i tuláky. Jaroslav Hašek tak jedl to samé, co rodiny pana Inwalda. Občas si navařil i sám ze zbytků. Jedním z takových oblíbených jídel byl i „kočičí tanec“. Miloval i guláš nebo výpečky.
Haškův guláš nabízejí na mnoha místech, ten pravý je ale údajně tam, kde slavný spisovatel strávil posledních pár měsíců svého života, tedy v Lipnici nad Sázavou. A kuchařem není nikdo jiný než pravnuk – Martin Hašek.
Haškův guláš:
1 kg hovězího zadního
4 velké cibule
vepřové nebo husí sádlo
1,5 litru hovězího vývaru
sypká paprika
mletý kmín
trochu hladké mouky
5 stroužků česneku
feferonky
trochu majoránky
Postup:
Základem každého guláše je vývar. Máme-li kosti, uděláme si silný vývar. Další důležitý základ je cibule. Musí být ve stejném množství jako masa.
Cibuli orestrujeme na sádle, nejraději na husím sádle. Cibuli následně přivedeme až do jemně hnědé barvy. Pak ji trochu podlijeme vývarem, ona zesklovatí a nezhořkne. Toto opakujte třikrát, až máte hnědý základ.
Maso do guláše má být hovězí, nejlépe hovězí zadní. Restujeme maso v základu, když je to hotové, zasypeme ho paprikou. Po chvilce zalijeme znovu vývarem a přidáme kmín.
Guláš nakonec zahustíme. Nemusíme používat francouzské jíšky, stačí kombinace olej – mouka, sádlo – mouka. Nakonec přidáme česnek, feferonky a majoránku.
