Není třešeň jako třešeň, odrůda Kordia je pýchou českého šlechtitelství
Právě vrcholí třešňová sezona a my jsme zjistili, že třešní je na světě více než tisíc druhů a také se rozlišují podle toho, jak jsou pevné a kdy dozrávají.
Ovocnáři rozdělují postupně zrající třešně do třešňových týdnů. Rozlišuje se jich celkem sedm. Jeden týden označuje 11 dnů. První třešňový týden může za příhodných podmínek začít už na konci května. Nejvíce odrůd dozrává v 5. a 6. třešňovém týdnu, tedy ve druhé polovině července.
Třešně pro zdraví
Jejich blahodárný vliv na naše zdraví je nesporný. Třešně pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči. Proto se využívají jako doplněk redukčních diet. Novější studie naznačují, že třešně mají blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu.
Česká třešeň
Mezi nejranější třešně patří drobné a vodovaté srdcovky. V červenci převažují chrupky. Například česká odrůda Kordia je pýchou českého šlechtitelství. Pochází z poloviny minulého století z Těchlovic u Hradce Králové. Jedná se o středně pozdní chrupku s výbornými plody v první polovině července.
Jsou sytě červené až rudé barvy. Chuť je vynikající, sladká. Tato odrůda se pěstuje ve velkém i v třešňových sadech u Svinčan na Pardubicku. Tvarem připomíná srdce, proto ji laici zaměňují za srdcovku.
Historie
Třešně přivezl do Evropy - přesněji do Itálie - slavný římský konzul a vojevůdce Lucullus z Malé Asie. Zvítězil tu nad pontským králem Mithridatem VI. Bylo to kolem roku 70 před naším letopočtem. Ve starých římských spisech je však zmínka o třešni, která měla „velký plod“ už 150 let před Lucullovým narozením.
První poznatky o pěstování třešní na území naší republiky pocházejí z roku 1328. Ale šlechtitelský boom nastal v 19. století díky Řehoři Janu Mendelovi – zakladateli genetiky a objeviteli základních zákonů dědičnosti.
Prvorepublikové třešně
Nejvíce třešní popsali němečtí autoři koncem 19. století. Bylo to kolem 250 odrůd. Během První republiky se ovocnářství dostalo na velmi vysokou pěstitelskou úroveň. Na mnoha místech se zakládaly třešňové sady s velkou tradicí.
V Čechách a na Moravě bylo už v této době 4 až 4,5 milionu stromů třešní a některé odrůdy z té doby se pěstují dodnes. V letech 1928 až 1929 se následkem mrazů snížil počet třešní o 34 %. Při další mrazové pohromě v letech 1939 až 1940 zmrzla téměř polovina stromů třešní.
Plané třešně
Původním stromem je třešeň ptačí neboli ptáčnice. Tato peckovice se k nám zřejmě dostala z Krymu a Balkánského poloostrova. V křovinách a remízkách ještě dnes najdeme tyto plané třešně. Naše rozmlsané jazyky by si na nich ale příliš nepochutnaly. Jsou malé a kyselé. V České republice rostou dva typy ptáčnice - ptáčnice bělokorá a ptáčnice tmavokorá.
