Odhalili jsme jednotlivé části pivovarnického znaku
Také vás zajímalo, co mají pivovarníci ve svém znaku? Je to řada nástrojů a rostlin, které používají při své práci. Některé z nich už dnes patří spíš do historie a názvy mají roztodivné.
Patronem všech činností spojených se sladovnictvím byl sv. Václav. Ten byl často zobrazován, jak stojí v pečetním poli, v pravé ruce drží korouhev a v levé štít. Okolo jeho postavy mohly být různé sladovnické nástroje. Takové nástroje jsme našli na budově žentouru v Pivovaru v Kostelci nad Černými lesy, tak jsme se tam zastavili a zeptali.
Žentour
Pivovarnický znak, i když necelý, se v krásné formě střešní růžice zachoval na budově žentouru v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Památkově chráněná osmiboká budova žentourového mlýniště s naprosto unikátním systémem krovu je s největší pravděpodobností největší stavbou svého druhu v Evropě. Vnitřní průměr žentourového kola činil 17 metrů a původní pohon zajišťovali koně či voli. Po nákladné rekonstrukci slouží objekt kulturním potřebám.
Limpy
V pivovarnickém znaku je ječmen, chmel a pivovarnické nástroje. Mezi ty patří třeba limpy, které se používaly na obracení sladu při sušení na tzv. valachu. To byl předchůdce dnešních hvozdů, což jsou prostory k sušení sladu. A používaly se i při sbírání tzv. deky, která vzniká při kvašení spilce nebo při sbírání splavků, když se namáčel ječmen.
Další nástroje
Do pivovarnického symbolu patří i sladovnická lopata. Ta bývala dřevěná a oral se jí ječmen a osazovaly se tzv. hromady, když ječmen klíčil. Pak tam bývalo hráblo - prkénko s dírkami, osazené na násadě. To se používalo na provzdušňování mladiny a na stahování kvasnic, když se pivo dokvasilo. A posledním nástrojem ve znaku byl šoufek - nádoba na násadě, která sloužila k přemísťování kapalin.
Profese
Zajímavé bylo i pojmenování jednotlivých lidí v pivovaru podle funkce, kterou měli. Mezi ty nejzajímavější patřili:
Sladovník - vyráběl slad z ječmene nebo pšenice; obilí se vyložilo na humna, nakropilo a začalo klíčit, při kropení se muselo dávat pozor, aby zrno neplesnivělo; sládek poznal podle barvy sladu, kdy má dílo dokončit, klíčení se pak zastavovalo sušením; tato práce vyžadovala hodně zkušeností, protože kvalita sladu byla důležitá pro chuť piva
Šrotýř - dopravoval vyrobený slad v pytlích ze sladoven do pivovaru a rozvážel mladinu z pivovarů do domů měšťanů
Sladomel - mlynář, který podle potřeby rozemílal i vyrobený slad
Pivovarník - vařil slad a chmel na mladinu, slad rozemletý na šrot míchal v kádi s vodou, získaný extrakt - sladina - se pak vařil v kotli s chmelem na mladinu
Sklepník - dohlížel na kvašení piva v kvasných kádích a na jeho zrání
V pivovaru v Kostelci nad černými lesy najdete pivovarnické muzeum a rád vás jím provede i jeden z majitelů a nadšenců – Tomáš Vodochodský.
