Odrůda vína Müller Thurgau má bohatou historii i na našem území
Müller Thurgau, víno Čechům dobře známé a patřící k oblíbeným i přes stále se rozšiřující nabídku jiných odrůd. Málokdo už ale ví, jak vznikl název. Je to spojení jména šlechtitele, profesora Herrmanna Müllera se jménem profesorova rodiště – švýcarského kantonu Thurgau.
Zrození nové odrůdy
Profesor Müller při svém působení ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v německém Geisenheimu nejenom přednášel botaniku, ale také křížil vinnou révu a nakonec si prý zhruba 150 semenáčků odvezl s sebou domů, do Švýcarska. To bylo v roce 1882, ale ještě devět let trvalo, než byl jeden z nich – semenáč číslo 58 – vybrán, dále šlechtěn a posléze se stal základem nové odrůdy.
Tady už přichází malá historická pikantérie – sám profesor Müller se domníval, že jde o křížence Ryzlinku rýnského a Silvánského zeleného, však byste se také ve Švýcarsku na toto víno doptali jako na Riesling-Silvaner. Až v roce 2000 provedli němečtí vědci novou genetickou analýzu a vyšlo najevo, že Müller Thurgau je kříženec Ryzlinku rýnského a Madlenky královské. Řekněme, že oba rodiče mu předali to nejlepší...
Českému vínu je téměř 1.000 let
Oproti odrůdě Müller Thurgau z roku 1891 je Karel IV. opravdu dávná historie, ale co se českého vinařství týká, zpozdil se o nějakých 300 let. Už v zakládací listině kapituly litoměřické z roku 1057 je zmínka o tamních vinicích a o nějakých 200 let později – roku 1251 se píše, že mniši řádu cisterciáků budují vinné sklepy ve Velkých Žernosekách.
Jižní svahy Českého Středohoří a mikroklima i půda labského kaňonu pěstování vína svědčily. Vinice s poetickými názvy Kostelní, Mariánská, Malá a Velká Vendule, Pod Lovošem a Nad školou tam jsou dodnes a dodnes révu rodí. A dodnes tam slouží původní cisterciácké vinné sklepy, dnes ovšem pod barokním a pěkně rekonstruovaným zámečkem.
Müller Thurgau v Čechách a ve Velkých Žernosekách
Na vrcholu válečného běsnění, v roce 1941 se Müller Thurgau dostal do seznamu odrůd v Čechách. Němečtí vinaři totiž provozovali školku v Křešicích, což není od žernoseckých vinic daleko a tam pěstování v tamních podmínkách testovali. Brzy po válce, na začátku 50. let byl Müller vysazený ve Velkých Žernosekách a tamní Žernosecké vinařství ho pěstuje zhruba na třetině svých viničních tratí.
Vinař František Kupsa si libuje, že je to dobrá plastická odrůda, které se daří jak ve výtečných, tak i ve skromnějších podmínkách, na kvalitě se pak podepisují především vlivy počasí, bez sluníčka to zkrátka nejde.
Charakteristika a použití
Víno dobře pitelné, aromatické, s tónem muškátu a podtónem grapefruitu ba i černého bezu, s nižším obsahem kyselin – tak vinař František Kupsa charakterizuje žernoseckého Müllera a už se těší na ročník 2013, jehož zrání právě končí, bude to slušný, dobrý ročník. Ostatně Müller umožňuje i kategorie kabinet nebo pozdní sběr.
A k čemu si sklenku Müllera dát? Someliéři ho doporučují k předkrmům, lehkým zeleninovým polévkám, příjemně doprovodí rybu nebo měkké bílé sýry a především – hodí se k posezení v dobré a příjemné společnosti.
Pro turisty není nezajímavé vědět, že žernosecká sklepení z poloviny 13. století mohou navštívit a jestli si tam nechají nalít Müllera nebo jinou zde pěstovanou odrůdu, to už je jen a jen na nich...
