Pohanka je nenápadná kráska, která se vrací do našich kuchyní. Jak ji připravit?
Pokud hledáte potravinu, ve které se v ideálním poměru snoubí sacharidy, bílkoviny, tuky i vláknina, pak sáhněte po pohance, kterou ocení kromě makrobiotiků nebo celiaků i všichni ti, kteří chtějí alespoň trochu jíst zdravě.
Pohanka (Fagopyrum) nepatří botanicky mezi obiloviny, ale mezi rostliny z čeledi rdesnovitých. Je to jednoletá rostlina, která dorůstá do výšky až jednoho metru. Má drobné bílé nebo narůžovělé květy, které kvetou dlouze – v úrodné půdě až 50 dní. Plodem pohanky je trojboká nažka připomínající bukvici. Barva nažky je stříbřitě šedá, hnědá, až fialově černá, na průřezu pak bílá. Kvetoucí pole poskytují bohatou pastvu včelám. Med z pohankových květů je tmavý a má stejně jako samotná pohanka zvláštní nezaměnitelnou chuť.
Pohanku přivezli Tataři
Pohanka je stará kulturní plodina, která pochází ze střední Asie. Do našich končin se dostala ve 13. století v souvislosti s nájezdy Tatarů. Ti si údajně neustálou konzumací drobných zrnek dodávali energii a sílu. Po Tatarech pak zbyly plné pytle něčeho, co bylo třeba pojmenovat. A tak křesťané nazvali plodinu po pohanech – pohanka. Je jich více druhů, ale jeden z nich se jmenuje i přímo pohanka tatarská.
Pohanka nasytí a léčí
Poněkud pozapomenutá pohanka se v posledních letech opět vrací do našich kuchyní. Jistě to souvisí s tím, že stále více lidem záleží na tom, aby jedli zdravě. Pohanka je v tomto směru skvělá volba, protože obsahuje řadu minerálních látek a vitamínů a vyváženou skladbu aminokyselin. Mimo jiné je cenným přírodním zdrojem rutinu, který je důležitý pro pružnost cév, působí blahodárně na obranyschopnost organismu a prevenci srdečních chorob.
Celiaci a lidé citliví na lepek mají z tohoto důvodu v pohance velkého spojence. Pohanka a výrobky z ní jsou pro ně cenným zdrojem dietních bílkovin, které jim ve stravě pomohou nahradit klasické lepkové obiloviny – pšenici, ječmen, žito nebo oves. Pro svou snadnou stravitelnost se ale pohanka hodí i do veškeré zdravé a racionální kuchyně i jídelníčku nemocných.
Pohanka má v kuchyni široké využití, ať už sáhnete po pohankové mouce, krupici, vločkách, kroupách nebo instantní kaši. Je vhodná do polévek, pomazánek, knedlíků, moučníků, na karbanátky, nejrůznější nákypy nebo i na chleba.
Příprava pohanky
Základní příprava pohanky by měla být kvůli zachování cenných živin co nejšetrnější: do hrnce dáme vařit 0,5 l vody, do které přidáme trošku soli a rostlinného oleje nebo másla. Když se voda začne vařit, odstavíme ji a nasypeme do ní 250 g pohanky.
Hrnec zabalíme do utěrky a tak, jak už to kdysi dělávaly naše babičky, ho strčíme na tři čtvrtě hodiny pod peřinu, kde pohanka krásně dojde.
